Monika Brzesková: Miss Žídková jsem napořád

Máte jako starostka dost ostré lokty?
Myslím si, že pořád málo. Když mě někdo slyší zvýšit hlas, nebo dokonce křičet, je překvapený, protože se to nestává často. Ale když mě něco opravdu rozzlobí, líbit si to nenechám. Když potřebuju, ať vše funguje, nemůžu být pořád hodná. Trochu se tu stávám chlapem, můj muž to nemá moc rád.

Nevěra není jen zlo. Nastal čas ji přehodnotit

Jakože tvrdnete, drsníte?
Tak. Dost to na sobě pozoruju a dala jsem si úkol nepřenášet to domů. Ne že bych je tam všechny stavěla do latě, ale občas přicházím z práce zatvrzelá a obouchaná tím prostředím. Doma, kde by měla být pohoda, jsem pak v křeči. Chci to od sebe oddělovat, musím na tom ještě pracovat.

Zdroj: týdeník VlastaZmínila jste svého muže – vy jste si vzala svou první lásku, že?
My jsme spolu začali chodit v patnácti, jestli se tomu dá v tom věku tak říkat. Pamatuju si, jak jsem si tehdy šla vyzvednout občanku. Prožíval se mnou i celé „missí“ období, dokonce se mnou tančil akrobatický rokenrol ve volné disciplíně. Neměla jsem žádného profesionálního tanečníka, nacvičovali jsme to v tělocvičně tady ve Štěpánkovicích.

Jste spolu už téměř třicet let. Máte na takovou výdrž nějaký recept?
Ten neexistuje. Jestli má někdo pocit, že je to u nás stále pohádka zalitá sluncem, tak není. Přicházejí mraky i bouřky, názory se musí vytříbit. Petr má ale velkou zásluhu na tom, že jsme spolu zvládli období Miss a poté šoubyznysu. Ne každý partner to ustojí. On je silná osobnost a prostě to schroustal.

Jak chroustá vaše politické období?
Probíráme spolu spoustu věcí, i když poslední dobou se snažím práci domů netahat. S důvěrou mnohé konzultujeme, ne vždy se mnou souhlasí, ale ta diskuse je pro mě skvělá. Je úřadem nepolíbený, proto vidí věci s odstupem a jinak, a to je cenné.

Celý rozhovor se starostkou Monikou Brzeskovou, kterou znáte jako Miss Moniku Žídkovou, si můžete přečíst v nejnovějším vydání časopisu Vlasta, který je právě v prodeji ve vašich obchodech.

HANA HALFAROVÁ