Tohle republika nepamatuje. V sobotu 8. srpna se v Bohumíně odehrála tragédie, která nemá obdoby. Krátce po půl šesté odpoledne nakráčel do jednoho bytu muž s hořlavinou, co mohl, polil nebezpečnou látkou, a zavřel východové dveře, které posléze zapálil.

Co následovalo, předčilo i ty nejbujnější představy: část lidí, kteří v daném bytě slavili narozeniny, uhořela, někteří se odhodlali k zoufalému činu a před smrtí plameny zvolili raději skok z 11. patra.

Tiskové konference vlády na téma koronavirus
Nepřišli ti, kteří přijít měli

Šílená tragédie za sebou zanechala 11 obětí, čímž se požár v Bohumíně stal nejtragičtější událostí svého druhu v dějinách samostatné České republiky.

Okamžiky krátce po tragédii popsala očitá svědkyně: „Policie dorazila asi do dvou minut a zatkla pána ve věku asi přes padesát. Policisté se jej přede mnou na místě ptali, jestli ten byt zapálil, a on jim na to úplně klidným hlasem řekl: ‚Ano, zapálil‘. A když se ho ptali proč, pověděl: ‚Jen tak‘,“ uvedla žena.

Výjimečný trest?

Motivem činu byl konflikt v rodině. Byt zapálil otec jedné z obětí a bývalý partner ženy, která se měsíc předtím od něho odstěhovala ke svému synovi do bytu, který se stal terčem útoku. Při požáru zemřel pachatelův syn a vnuk. Mezi oběťmi byla také pachatelova budoucí snacha, která v době požáru slavila třicáté narozeniny, a sousedé, kteří přišli na oslavu, včetně mladé dívky, která byla v pokročilém stupni těhotenství. 

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo a premiér ČR Andrej Babiš
Nejdůležitější krátké zprávy ze srpna

Pachatel po zatčení policii tvrdil, že nikomu nechtěl ublížit a mělo jít pouze o výhrůžku. Podle státního zástupce zadržený muž „hovoří o jakémsi rodinném sporu s manželkou, která se od něj odstěhovala a v daném bytě bydlela, a o sporu se synem, jenž v bytě také bydlel“. V době činu byl v podnapilém stavu. Později při výslechu tvrdil, že si neuvědomil, co může způsobit.

Policie obvinila pachatele z vraždy a obecného ohrožení a státní zástupce navrhl vzít muže do vazby, čemuž soud vyhověl. Státní zástupce prohlásil, že je namístě uvažovat i o výjimečném trestu.

Čin se stal také zátěžovým testem českých sociálních sítí. Lidé jeho následky sledovali doslova v přímém přenosu a začaly se šířit nejrůznější xenofobní a rasistické verze celé události.

Šílená bezmoc

Na ten den si bohužel pamatuji, jako by to bylo dnes. Měl jsem víkendovou službu, byl slunečný letní podvečer a najednou se začala šířit zpráva o čtyřech mrtvých v Bohumíně, kde hořel panelový dům. Když jsem dorazil na místo, počet obětí už atakoval desítku a padaly první informace o žhářském útoku. Hasiči v tu chvíli už jen dohašovali zdevastované 11. podlaží domu v Nerudově ulici a já uvnitř sebe opět pocítil bezmoc.

Vzpomněl jsem si na tragédii ve Fakultní nemocnici Ostrava, od níž je to už rok, i na covidovou pandemii, která se na jaře nejhůře promítla právě v Moravskoslezském kraji. Pro těžce zkroušený region to byla v krátkém čase další velká rána. Přimělo mě to zamyslet se nad tím, jaká chorá duše může takové skutky páchat. A zamrzelo mě, že bezmoc a zloba lidí se opět obrátila proti záchranným složkám, přitom sami hasiči plakali nad bezmocí, když před nimi lidé vyskakovali z oken před smrtícími plameny. Petr Jiříček