Na začátku září se v Litoměřicích uskuteční festival Žhavé struny, při kterém během tří dnů odehrajete tři koncerty. Na co se mohou diváci těšit?
Tři celovečerní koncertní projekty a unikátní výstavu slavných houslí 17. až 20. století. 4. září zahajujeme koncertně divadelním projektem Na Vivaldiho! V sobotu 5. září zahrajeme spolu s naprosto špičkovými akordeonisty emotivní tango nuevo Astora Piazzolly a jeho pokračovatelů, které nečekaně plynule proložíme pohádkovou hudbou Václava Trojana a v neděli večer se Litoměřicemi prožene muzikantský uragán v podobě našeho česko-slovenského projektu Jaroslav Svěcený a Cigánski Diabli.

Hned při úvodním galavečeru v divadle Karla Hynka Máchy se představíte v roli Vivaldiho. Role Anny Giro a Camilly Vivaldi ztvární herečka Zdena Žádníková Volencová. Jak vznikl tento netradiční hudebně-divadelní vhled do života génia a jaké jeho skladby zazní?
Scénář k projektu Na Vivaldiho! napsala právě herečka Dejvického divadla Zdeňka Žádníková Volencová, se kterou dlouhodobě spolupracuji i na jiných projektech spojených s mluveným slovem. V průběhu večera se hudebníci stávají i herci, Zdeňka zde má hereckou dvojroli a zároveň hraje na příčnou flétnu, neboť je žákyní naší výborné flétnistky Magdaleny Tůmové Bílkové. Jsou to s jemným humorem podané zajímavé, hrané příběhy ze života Antonia Vivaldiho, které propojují jeho slavné i méně známé skladby: Čtvero ročních dob, Concerto in D, Koncert pro dvoje housle a orchestr a-moll, flétnový koncert F-Dur… Já budu hrát na slavné housle od Giuseppe Guarneriho.

Na festivalu Žhavé struny budou mít návštěvníci možnost vidět i exkluzivní výstavu slavných houslí s vaším komentářem. Jaké kousky budou v Litoměřicích k vidění?
Uvidí opravdové klenoty! Italské housle 17.-20. století od Guarneriho, Guadagniniho, Ruggeriho, Rogeriho, Scarampelly, Roccy, Fioriniho, housle z ranného období z dílny Stradivariho, francouzské housle J. B. Vuillauma, který byl nazýván "pařížský Stradivari". Dále originál houslí nejslavnějšího německého mistra všech dob Jacoba Stainera a řadu dalších exponátů. Moje komentované prohlídky budou spojené i se zvukovými ukázkami, a tak budou moci návštěvníci výstavy i v krátkém sledu porovnat rozdíly ve zvuku jednotlivých nástrojů. Lidé si budou moci přinést i svoje housle, já jim samozřejmě rád o nich povím vše, co budu vědět, a poradím.

Kolik houslí máte ve své sbírce. A vzpomenete si ještě na ty úplně první?
Já početnou sbírku nemám, je to celkem dvanáct nástrojů. Mám však možnost si housle zapůjčovat od tuzemských a zahraničních investorů či sběratelů, kteří se na mě obrací, takže jsem celkově držel v ruce již přes tři tisíce houslí. A je to obří zážitek, to mně věřte! Ty první mně dal do ruky můj děda, bylo mi pět let.

Ve vašich stopách jde vaše dcera Julie, která koncertuje po celém světě a patří mezi nejnadanější mladé houslistky. Jste na ni pyšný, zahrajete si někdy spolu?
S Julinkou jsem hrával od dětství, pomáhal jí s jejím koncertováním, umožnil studia na Royal Academy of Music v Londýně, koupil krásné housle. Choval se asi jako každý milující táta. Julie je ale dnes již samostatná jednotka. V dubnu jí bylo 26 let. Koncertuje a buduje si svoji dráhu a já jí mohu jen popřát, aby jí vše vycházelo. Ale určitě si spolu v budoucnu opět zahrajeme.

Zdroj: Youtube

Theme from Schindler's List - Jaroslav Svěcený & Julie Svěcená violin solo  Zdroj: YouTube.com/marecamvideo

Váš dědeček pochází ze severočeského Proboštova. Před čtyřmi lety jste obec navštívil. Podíval jste se do ní poté ještě znova?
Moje maminka se díky tomu narodila v Teplicích. V Proboštově jsem už koncertoval a chystám se ho opět navštívit ještě letos. Děda tam postavil domek, vedl hudební školu, dělal koncerty, byl v tamním Sokole. Myslím, že těch genů mám po něm docela dost (smích). Potom přišel rok 1938 a děda byl nucen i s rodinou "emigrovat do vnitrozemí".

Stejně jako všechny umělce, i vás zasála koronakrize a jí způsobený kulturní útlum. Jak jste toto nelehké období prožíval? Ví se o vás například, že jste během té doby dokonce rozvážel roušky do nemocnic a dalších zařízení.
Ano, rozvážel jsem roušky do nemocnic. Byly zdarma a nemocnice je potřebovaly. Dělal jsem streamové koncerty, natáčel nová alba, psal posudky na smyčcové hudební nástroje a publikaci o houslích. Jako OSVČ se aktivně zajímal o vývoj situace, která dodnes vykazuje prazvláštní jevy a stavy. Přeji si jen, aby toto chaotické bubákování postupně vymizelo a začalo se vše smysluplně, koncepčně a soustředěně řešit. Příliš rozevřené nůžky ve společnosti historicky nevedly nikdy k ničemu dobrému. Ten útlum totiž není pouze kulturní, jak všichni víme… Jsem aktivní člověk, tak se opravdu nenechám odradit, natož zastrašit nějakými mediálními bláboly. Tím chci říct, že takzvaná doba koronavirová je doba poučná a má řešení, o jehož pozitivní dopady se všichni musíme zasadit.

V charitativní činnosti jste byl aktivní i před epidemií koronaviru. Jaké projekty podporujete?
Už 18 let podporuji činnost Akce Cihla, což je celostátní sbírka, která pomáhá našim mentálně postiženým dospělým občanům. Dále jsem patronem NF Umění doprovázet, který nakupuje věci důležité pro činnost hospiců v České republice, Nadační fond Dejme dětem šanci, který pomáhá talentovaným dětem z dětských domovů, spolupracuji s Kontem Bariéry a mnohými dalšími subjekty.

Jste zvyklý hrát ve světových koncertních halách. Přesto se nezdráháte zahrát pro potěšení i seniorům v domovech důchodců. Jako tomu bylo nedávno například v domově v Kadani. Co pro vás tato vystoupení znamenají?
Jsem dlouholetým patronem čtyř nadačních fondů, charitativními koncertními projekty je protkán můj celoroční program. Dej a bude Ti dáno. Pomoz a bude Ti pomoženo. Trvalý kontakt s lidmi, kteří vykonávají tuto práci, je nesmírně užitečný a drží člověka nohama pevně na zemi. Vytváří vám v podstatě takovou životní balanc a jasně dává najevo, že jste na tomto světě jenom na návštěvě.

Patříte zároveň mezi vyhledávaného soudního znalce smyčcových hudebních nástrojů. Jak často tuto činnost vykonáváte?
Znalectví se stalo trvalou součástí mého života. Původně koníček od dětství, ale dnes již druhé zaměstnání, neboť ho vykonávám na mezinárodní bázi. Výstavu unikátních houslí v Litoměřicích jsem připravil jako znalec, který využil odborných kontaktů, a tak může návštěvníkům výstavy nabídnout špičkovou kolekci, která se dosud na území České republiky nevystavovala. Do mého pražského ateliéru přijíždějí lidé s nástroji nejen z celého Česka, ale i z řady zemí Evropy a dalších světadílů. Je to navíc obor, který, jak festival Žhavé struny dokazuje, mohu spojit s mojí koncertní činností.

Váš koncertní program na následující měsíce je opravdu nabitý. Stihnete vůbec odpočívat?
Takový je můj život – nabitý. Víte, 9. března jsem se vracel z koncertování v Peru a Ecuadoru. Když jsem se probudil desátého v Praze, tak se vše díky jakémusi prapodivnému viru zastavilo. Teď koncertuji na plné obrátky, ale plánuji se zvláštním pocitem, že plíživý, dnes již těžce zpolitizovaný koronavir, pořád někde číhá. Mnozí se na něj vymlouvají, většina jeho dopady těžce trpí a jsou i tací, kteří na něm bez skrupulí vydělávají. Kultura je pro nás něco, čím se v zahraničí chlubíme, ale jakmile nastane problém, tak je politicky zbytná. Lidé, kteří přicházejí na koncerty, mě však spolehlivě naladí do pozitivního módu, takže se nenechám jen tak něčím ovlivnit. Odpočívat dovedu, ale workholik, což nepochybně jsem, si to musí naplánovat. Tak plánuji…

V loňském roce jste prožil nelehké období. Jak se nyní cítíte?
Mohu říci, že jsem v plné síle a cítím se výborně. Housle jako terapie ve spojení s opravdovými přáteli se ukázaly jako hojivé propojení. Lekce života mně utřídila myšlenky, obnažila mezilidské vztahy a poté ukázala další cestu. Někdy člověk musí padnout na dno, aby pochopil. (Jaroslav Svěcený v loňském roce podstoupil složitou urologickou operaci, trápily ho i psychické potíže - pozn. red.)

Na začátku prosince vám bude šedesát let. Plánuje už oslavy a koncerty k této příležitosti?
Připravujeme malou sérii ryze kulatinových koncertů s názvem Jaroslav Svěcený 60, která bude kulminovat 14. listopadu pražským galavečerem ve Smetanově síni Obecního domu, na kterém vystoupí opravdu exkluzivní hosté (Miro Žbirka, Vašo Patejdl, Michal Pavlíček a samozřejmě výrazné osobnosti klasické hudby). Celý život pilně pracuji, protože mě muzika a historie houslí naplňuje, dodává energii. Jedu v rychlíku, kde roky přibývají na každé zastávce. Ale jsem rád, že dělám obor, který mě opravdu nesmírně baví. Těším se na setkání s posluchači a diváky na Žhavých strunách v krásných Litoměřicích!

Jaroslav Svěcený
Narodil se 8. prosince 1960 v Hradci Králové. Patří mezi nejvýznamnější a nejznámější současné české houslisty. Je zároveň uznávaným znalcem historie a stavby houslí významných houslařů 17. až 21. století a díky svým znalostem se stal vyhledávaným soudním znalcem v oboru smyčcové hudební nástroje. Je velice aktivní i v charitativní činnosti.