Doomscrolling? Záměrné hledání špatných zpráv může být pro člověka destruktivní

Mnoho lidí zažívá od dob lockdownů způsobených pandemií chronický stres. Dalšími faktory, které přispívají špatným náladám jsou například klimatická krize, zvyšující se životní náklady a v poslední době i ohrožení evropské a světové bezpečnosti kvůli válce na Ukrajině. 

Někomu se může zdát, že už se na světě neděje nic dobrého, což samozřejmě není pravda. Když se však ponoříme pouze do doomscrollingu, nadměrného množství času na obrazovce věnovaného čtení negativních zpráv, může to tak vypadat. 

Nebezpečné jídlo. Pokud jíme nezdravě, můžeme být agresivnější, tvrdí vědci

Doomscrolling může vyvolávat a zvyšovat pocity úzkosti i deprese, píše odborný server The Conversation. Zkuste si například představit, jak smutní se cítíte při sledování tragického dramatu se smutnou hudbou v pozadí, naproti tomu, když se díváte na komedii či romantický snímek, cítíte se obvykle veselí či nabití energií a stejné je to i u zpráv. Způsobují to dva psycholigické jevy, prvním je takzvané navozování nálady (jev, který může měnit naše momentální rozpoložení) a empatie. 

Nezadržitelný tok negativních myšlenek

Serotonin je důležitá mozková chemická látka pro regulaci nálady a jeho hladina může klesat, když jsme dlouhodobě chronicky vystresovaní nebo zarmoucení kvůli špatným zprávám. Studie dokonce ukazují, že je možné snížit hladinu serotoninu v těle zdravých lidí prostřednictvím poslechu smutné hudby.

Empatie je dobrá a důležitá vlastnost, která nám pomáhá žít s ostatními a podporuje fungování společnosti. Je to schopnost vcítit se do druhých. Nadměrná empatie však při sledování tragických světových událostí může vést k přemítání o negativních scénářích a myšlenkách, které má dopad na naše duševní zdraví a pohodu. Neustálý tok špatných myšlenek v hlavě může vést k depresím či úzkostem. 

Pláč po sexu je záhadou i fenoménem. Vědcům pravý důvod stále uniká

Tyto stavy, pokud jsou dlouhodobé, mohou mít obrovský vliv na naši mysl, což ve finále vede ke skutečným kognitivním poruchám, jako je snížená pozornost, problémy s pamětí a uvažováním. Negativní informace totiž natolik zaměstnávají naši paměť a pozornost, že se kognitivní síla vyčerpá a nadále nezvládá tyto schopnosti používat k jiným věcem. Tím se pak dostáváme do začarovaného kruhu, nasáváme negativní zprávy a kvůli tomu nejsme schopni vnímat jiné, příjemnější. 

Čím déle navíc setrváváme ve špatné náladě, tím je po nás těžší myslet flexibilně. Proto se pak dostáváme do stavů, kdy máme pocit, že tohle špatné období nikdy neskončí nebo že neexistují žádné dobré zprávy. To hlavní co pak cítíme, je pocit totální bezmoci. 

Technologie: dobrý sluha, zlý pán

Nemusíte však trpět klinickou depresí, abyste měli potíže s pozorností. Zásadně ji mohou ovlivnit také technologie, které denně používáme. Jedna studie například zkoumala účinky přijímání nejnovějších zpráv na mobilní telefon, zatímco respondenti psali test. Skupině, která byla rušena zprávami, trvalo dokončení testu podstatně déle a navíc zažila mnohem vyšší úroveň stresu ve srovnání se skupinou, která psala bez rozptylování. 

Není to tedy jen negativní obsah, jenž konzumujeme, který může poškozovat naši pozornost, ale také samotné technologie, které používáme. To může v konečném důsledku ovlivnit náš výkon v práci, ve škole nebo dokonce v sociálním prostředí. 

Restartuje svůj mozek 

Nabízí se tedy otázka, co s tím vším můžeme dělat? Jedna věc je jasná, je důležité se vyhýbat obsedantnímu doomscrollingu, k tomu jsou zapotřebí chvíle pro oddech a relax. Zkuste si tedy naplánovat nějaké denní činnosti, které vás baví, uvolňují a odbourávají stres. Čtěte knihy, sledujete zábavné filmy, navštěvujte přátele. Náladu i paměť zlepšuje například učení se něčemu novému, jazyku či hudebnímu nástroji. 

Dalším způsobem, jak převzít vnitřní kontrolu nad celou situací, je aktivně se zapojit do pomoci. Například podporou charitativních organizací, které nyní pomáhají na Ukrajině. Když uděláte akt laskavosti, aktivuje to v mozku pocit zadostiučinění a pomůže vám udržet si v aktuální situaci zdravý rozum. 

Co Čech, to invalida? V zemi roste počet žádostí o penze kvůli psychice

Pokud se ani tak nevyhnete doomscrollingu, zvažte návštěvu klinického psychologa, který vám může pomoci snížit aktivitu na sítích a internetu, například pomocí kognitivně behaviorální terapie, která je v současné době jedním z nejrozšířenějších psychoterapeutických směrů.

V moderním globalizovaném světě s mnoha formami technologií a nepřetržitým tokem informací, negativních i pozitivních, je dobré nastavit si své mantinely a určit si, kolik jich jsme schopni přijímat. Stejně důležité je vybírat si zdroje, odkud čerpáme a nepřehlcovat se pouze tragickými zprávami, ač se může zdát, že poslední dobou výrazně převažují. Základem všeho je tedy snažit se zůstat pozitivně naladění a odolní, a to nejen pro naše dobro, ale také pro dobro svých nejbližších.