Pavouci překvapili vědce. Jsou mnohem většími zabijáky, než se myslelo

Obsáhlá studie se věnovala celkem 319 případům, kdy pavouci ulovili některého hada a následně se na něm krmili. Zajímavé přitom je, že jen třetina těchto událostí byla popsána vědci, na ostatní upozornila média, či se objevila na sociálních sítích. 

"Čím déle se touto problematikou zabývám, tím víc jsem přesvědčen o tom, že někteří pavouci dosahují naprosto neuvěřitelných výkonů," konstatoval spoluautor studie Martin Nyffeller, který již dříve popsal, jak někteří pavouci loví netopýry a další obratlovce. 

Osm nohou a děsivá vizáž. „Tarantuli“ potkáte i u nás. Buduje si nory jako myši

V práci, kterou tento měsíc zveřejnil odborný časopis Journal of Arachnology, vědci popsali, že v přirozených podmínkách dokázalo hada ulovit více než třicet druhů pavouků. Dalších jedenáct druhů pak hada ulovilo při chovu v zajetí. 

Za vůbec nejvýkonnějšího "zabijáka hadů" lze podle odborníků označit takzvané vdovské pavouky, kteří měli na svědomí přibližně polovinu ze sledovaných případů. Jedná se o skupinu, která mimo jiných druhů zahrnuje i nechvalně proslulou černou vdovu (snovačku jedovatou) a její příbuzné - snovačku kalifornskou či snovačku kanadskou. 

Jak upozornil server Science Alert, zpravidla se jedná o velmi malé pavouky, kteří nepřesahují velikost jednoho centimetru a obvykle loví mladé hady. Jejich jed je ale natolik účinný, že spolehlivě usmrtí i mnohem větší kořist. 

Zhruba deset procent útoků pak připadá na skupinu tarantulí, jejíž příslušníci nevytvářejí sítě, nýbrž kořist aktivně loví. A o pozornost se hlásí i pravděpodobně nejznámější čeleď pavouků, totiž křižákovití, kterým vědci připisují 8,5 procenta útoků. Pro ně je naopak typické, že předou kolové sítě a svou kořist napouštějí trávicími enzymy, aby mohli vysát její rozpuštěné tkáně. 

Naděje pro slíďáka: ohroženým pavoukům pomůže vypalování, zjistili vědci z Brna

Zajímavé je, že případy pavouků pojídajích hady se objevily na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Nejčastěji k tomuto jevu však dochází ve Spojených státech (téměř polovina případů) a v Austrálii. 

Podle vědců je nezpochybnitelné, že pavoucí loví nejméně 86 různých druhů hadů, přičemž nejčastěji jde o příslušníky velmi početné čeledi úžovkovitých. O rozšíření této čeledi na všech kontinentech nejvíce vypovídá skutečnost, že z celkového počtu přibližně 2700 druhů hadů se jenom počet úžovkovitých hadů blíží dvěma tisícům. 

Překvapivý úlovek 

Jak již bylo uvedeno dříve, většina ulovených hadů byla ještě nedospělá a mnohdy vážila méně než jeden gram. Existují ale i výjimky, neboť někteří pavouci dokázali ulovit i hada o délce blížící se jednomu metru, zdůraznil server Science Alert. 

Pokud byl obětí pavoučího útoku větší had, zpravidla se jednalo o kořist tarantulí či křižákovitých. Obávané černé vdovy pak dokázaly udolat hada až třicetinásobně těžšího než byly ony samy. Skutečnou rekordmankou v tomto ohledu je snovačka půdní, která ulovila patnácticentimetrovou úžovku, jež její vlastní hmotnost pokořila přesně 355krát. 

"Takový výkon je skutečně překvapivý. Skoro se tomu ani nechce věřit," uvedl Nyffeler pro server Live Science. 

Síla pavoučího jedu se různí, proto může trvat i celé dny, než ulovený had uhyne. Přesto je úspěšnost jejich útoků poměrně vysoká, když 86 procent plazů zaplatilo za setkání s pavoukem životem a pouze 1,5 procenta hadů dokázalo uniknout vlastní zásluhou. Dalších jedenáct procent pak bylo zachráněno lidmi. 

Děsivé monstrum z hlubin. Moře u Kalifornie vyplavilo neobvyklou rybu

Bez zajímavosti přitom není skutečnost, že sledování pavoučích setkání s hady představovalo pro některé vědce nebývalou výzvu.  "Jestli se nějakého zvířete bojím, tak jsou to právě hadi," uzavřel Nyffeler s tím, že během výzkumu se v něm proto mísil strach s fascinací. "Po celoživotním výzkumu pavouků bylo velmi fascinující nahlédnout i do paralelního světa hadů."