Tyto drápance představují ve skutečnosti součást velké soustavy geologických zlomů, známé jako Tantalus Fossae. Jde o síť prohlubní či žlabů, které dosahují hloubky až 350 metrů a šíře až 10 kilometrů a táhnou se až do vzdálenosti 1000 kilometrů po severní polokouli Marsu.

Jako na vlastní oči

Pořízený záznam přitom zobrazuje planetu v přirozených barvách, takže ukazuje zmíněný geologický úkaz tak, jak bychom ho pravděpodobně viděli, kdybychom ho mohli sledovat na vlastní oči. Informuje o tom Science Alert.

Zvláštní útvar na povrchu Marsu připomíná mimozemskou bránu.
Fascinující snímek z Marsu: Podivný útvar ve skalách připomíná bránu do jeskyně

Technicky vzato nejde o fotografii; snímek byl vytvořen z digitálního modelu terénu Marsu s pomocí barevných kanálů stereokamery s vysokým rozlišením, která se nachází na sondě – ale představuje neuvěřitelně jasný pohled na celou rozlehlou oblast.

Podle tiskové zprávy ESA činí pozemní rozlišení těchto snímků přibližně 18 metrů/pixel a snímky jsou vycentrovány na přibližně 43°N/257°E. Sever je na snímcích vpravo.

Sopka způsobila rozpraskání Marsu

Na co se tedy díváme? Slovo fossae znamená prohlubeň a Tantalus Fossae se rozkládá podél východní strany rozlehlé a relativně ploché marťanské sopky zvané Alba Mons. Ta je z hlediska své rozlohy největší sopkou na Marsu, neboť její sopečné pole sahá až do vzdálenosti nejméně 1 350 kilometrů. V nejvyšším bodě však dosahuje jen 6,8 kilometru.

Okolní prohlubně byly vytvořeny, když se sopečný štít zvedl z planetární kůry, čímž došlo k popraskání a rozbití okolních oblastí. „Zlomy Tantalus Fossae jsou skvělým příkladem povrchového prvku známého jako příkop,“ vysvětluje zpráva. Podobný útvar se nachází také na západní straně Alba Mons.

Vozítko Curiosity objevilo marťanskou „květinu”.
Marťanská záhada. Vesmírné vozítko Curiosity objevilo na planetě „květinu"

Podle Science Alert netkví význam zmíněných snímků jen v tom, že jsou působivé a půvabné, ale mohou vědcům také pomoci lépe porozumět tomu, jak se povrch Marsu utvářel. Předpokládají totiž, že tyto struktury nevznikly všechny najednou, ale jedna po druhé, což mělo za následek to, že některé žlaby se navzájem křižují.

Mars Express obíhá Mars již více než 18 let. „Těšíme se, že uvidíme další jeho jedinečné pohledy na naši sousední planetu,“ uzavírá Science Alert.