Vladimír Cisár a Karel Černý v citlivém výtvarném zpracování knižního grafika Václava Judy prostřednictvím starých pohlednic, fotografií, plánů a map podávají dokumentární obraz o staré železniční trati z Německého Brodu přes Nové Město na Moravě do Brna; lidem železničářským byla přezdívaná „tišnovka”.
Čtenáře z česko-moravského pomezí bude zajímat, že významný podíl na stavbě trati měla akciová společnost „Místní dráha Německý Brod - Žďár” založená starostou Německého Brodu Václavem Kabeláčem, továrníkem Františkem Malínským z Ronova nad Sázavou a městským radou ze Žďáru Josefem Apetauerem. Stavbu tohoto úseku zprovozněného v prosinci 1898 vedl baron Lazarini.
Kniha má nepřeberné množství ilustrací. K vzácnostem například patří snímek básníka Jaroslava Vrchlického na brodském nástupišti 28. března 1908, 110 let stará pohlednice železničního mostku přes Žabí potok v Brodě, nebo záběr železničního přejezdu na Jihlavské ulici v Brodě.
Ano, tak fotogenické tehdy byly malé kamenné viadukty a dřevěné závory, že je brodská tiskárna Dvořák & Ruller tiskla a Dvořákovo knihkupectví v Německém Brodě vydávalo.
Jiná fotografie dokládá, že železnice, která se v Německém Brodě začala stavět již v letech 1869-1871, změnila obraz města.
V prostoru dnešního havlíčkobrodského vlakového nádraží se nacházelo návrší, terén musel být srovnán a přeloženo bylo koryto říčky Šlapanky.
Zbyly už jen pohlednice
Žel, původní secesní krásu nádraží v někdejším Německém Brodě už můžeme obdivovat jen na pohlednicích z přelomu 19. a 20. století, kniha jich zveřejňuje celou sbírku.
Stejně tak přináší fotografie původních železničních nádražíček v Pohledu, Pohledských Dvořácích, Hesově, Přibyslavi, Ronově nad Sázavou.
O zájmu o cestování po kolejích výmluvně říká fotopohlednice zcela zaplněného peronu v Přibyslavi 11. října 1924, ten dav se do vlaku snad ani nevešel.
Ivo Havlík
