Narodil se 8. listopadu 1841 v Přibyslavi jako nejstarší ze sedmi dětí vojenského ranhojiče. Jeho rodný dům na Bechyňově náměstí již nestojí, na konci války byl silně poškozen a zbořen. Výtvarně zajímavá pamětní deska od akademického sochaře Romana Podrázského je proto umístěna na nádvoří městské knihovny.
Říkali mu Oťák
Nepřekonatelným dílem Oťáka, jak nakladatele široká čtenářská obec hovorově pojmenovala, dosud zůstává sedmadvacetisvazkový Ottův slovník naučný, který vycházel po dvacet let; první díl se na trhu objevil v lednu 1888 a stál 28 krejcarů, poslední dodatkový díl vyšel v roce 2009. Tempo vydávání bylo vysoké, každý rok vyšlo průměrně půldruhého svazku. Jde o jednu z největších encyklopedií světa, obsahuje na 150 000 hesel na téměř 29 000 stranách textu, hesla byla doplněna pěti tisícovkami ilustrací. Pro přípravu slovníku Otto v roce 1885 uzavřel smlouvu s T. G. Masarykem, za necelé dva roky se však s ním rozešel, příčin rozchodu bylo více, jednou z nich byl spor o pravost Rukopisů, který 56 redaktorů díla rozdělil na dva nesmiřitelné tábory.
Encyklopedie o Janu Ottovi mlčí
Obrovský počin nesnižuje řada větších či menších omylů monumentálního slovníku, mezi něž například patří chybně otištěný městský znak Ottovy rodné Přibyslavi. Paradoxem je, že téměř všechny encyklopedie z poslední doby za Ottovo rodiště uvádějí nesprávně Prahu.
Nedůstojné je, že dvousvazková Ottova všeobecná encyklopedie, kterou vydalo stejnojmenné Ottovo nakladatelství v roce 2003, heslu Jan Otto nevěnuje jediný řádek. Jan Otto byl iniciátorem rozsáhlé národní sbírky na stavbu Žižkovy mohyly v dnešním Žižkově Poli. Nejslavnější přibyslavský rodák zemřel 29. května 1916 v Praze ve věku nedožitých 75 let.
Ivo Havlík
