Mezi věcmi, které byly navržené k vyřazení, je například malovaná truhla, stolek, stojánek, klavír, několik knih, fotografií, fotokopií a obrazů. Nejčastějším důvodem, proč je muzeum chce dát pryč, je jejich přebytečnost v muzejním inventáři.
„Naprostá většina vyřazených předmětů jsou nekvalitní fotokopie portrétů, dopisů a dalších archiválií, které sloužily muzejním účelům v éře normalizace a do sbírek se dostaly, aby byly do budoucna využitelné. Dnešní stav technologií dovoluje dělat mnohem lepší kopie, uchovávat je digitálně, tudíž tyto předměty jsou přebytečné a lehce nahraditelné,“ vysvětlil ředitel muzea Michal Kamp.
„Naše činnost je hluboce odborná. Každý kus sbírkového předmětu prochází pečlivou analýzou, než je zapsán do sbírek. Naprosto běžnou praxí je též vyřazování, které není svévolné, ale podléhá přísným pravidlům, včetně názoru odborníků mimo brodské muzeum. Samotný vyřazovací proces má navíc tři vzestupné fáze - na úrovni muzea, poté zřizovatele a nakonec ministerstva. A každá úroveň může návrhu dát stopku,“ sdělil Kamp.
Vyřazené předměty mohou nyní putovat například k novému majiteli. „Buďto je dají dalšímu muzeu, které o ně projeví zájem, nebo je předají charitě či jiným zájemcům a nebo v případě, že už jsou předměty nepoužitelné, tak je uloží do skladu,“ přiblížil hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. „Například nábytek je etnograficky řazen do českého pohraničí, nikoliv na Havlíčkobrodsko. Proto jej plánujeme nabídnout jiným, tématu bližším muzeím,“ dodal Kamp.
