Archeologové odkryli v želivském klášteře vzácnou pec, vrátí ji zpátky pod zem

Přímo nad ní vzniknou nové záchody, které v klášteře budují ke zvýšení komfortu pro veřejnost. „Kromě budování nových WC se tam rekonstruuje stará prelatura,“ objasnil Stanislav Schütz, stavbyvedoucí z firmy START Zelený Brtnice, která celou zakázku dostala na starosti.

Auto na dálnici u Humpolce prorazilo svodidla, tvoří se kolona

A právě budování bylo i dalším důvodem, proč se pec dostala zpět pod štěrk. „Tím, že je na to místo navázaná rekonstrukce, všechno by trvalo dlouho. I to byl jeden z faktorů, který rozhodl, že pec zůstane tam, kde je,“ objasnil Petr Duffek, taktéž z organizace Archaia.

Práce, které vyjdou na necelých pětadvacet milionů korun, jsou podle dřívějších informací kanonie dotované z fondů EU. „Dokončení je naplánované na třicátého listopadu příštího roku,“ objasnil Schütz.

Archeologický výzkum se týkal prostoru u západního křídla konventu, kde dojde ke stavbě zmíněných sociálních zařízení. Odkrytí pece s půdorysem přibližně dvakrát dva metry podle Petra Duffka vyvolává další otázky. „Takový nález jsme v tomto prostoru nečekali. Samotné vytápění je mimo dnešní konvent a zatím jsme nenarazili na základní zdivo budov, které by mělo tohle teplovzdušné vytápění vyhřívat," podotkl Duffek. Vysvětlení podle něj možná přinesou budoucí archeologické výzkumy. „Každopádně je to jedna z nejstarších částí kláštera, která byla zkoumaná," dodal Duffek. Mezi vyzvednutými nálezy jsou úlomky kuchyňské keramiky z 13. století. Našel se tam například i olověný poutní odznak a drobné mince, které podle Duffka pomáhají datovat zánik objektu.

Jisté je ale to, že když se pec přestala používat, sloužila nějakou dobu k ukládání odpadu z kuchyně, později ji zasypali.

Teplovzdušné vytápění

Středověké teplovzdušné pece nazývané také hypokaustum využívaly princip akumulace tepla a jeho rozvodu do místností pomocí ohřátého vzduchu. V klenbě pece byla velká zásoba říčních valounů, které při topení nabíraly teplo. Vzduch proudící průduchy do místností se nad nimi nahříval.

Za Vysočinu bez smetí: dobrovolníci se vrhli na úklid kraje

Využívání teplovzdušného vytápění nebylo podle Duffka na českém území ojedinělé, ale ani úplně běžné. Většina nálezů těchto otopných systémů pochází z prostředí klášterů, objevily se ale i ve šlechtických sídlech a měšťanských domech. „Třeba v Jihlavě to měl jeden měšťanský dům a minoritský klášter,“ podotkl. Ohřívárnu v Želivě ve druhé polovině dvanáctého století zmiňuje ve svém letopise pozdější opat milevského kláštera. Zhruba o dvě stě let později, tedy od čtrnáctého století tento způsob vytápění postupně nahrazovala kachlová kamna.

Třeba Jiřího Novotného mrzí, že si pec nebude moci prohlédnout, důvody pro její konzervaci ale chápe. „Rozhodně je lepší, když zůstane v pořádku pod zemí, než aby se jí něco stalo. Pokud takovou věc bude chtít někdo vidět, věřím, že má napříč zemí dost příležitostí,“ dumal.