Radnice s nimi díky tomu nemusí řešit problémy, které dříve byly ve městě na denním pořádku. Podle Mirčeva však hrozí, že jeho nájemníci přijdou kvůli úředníkům o příspěvek na bydlení a lidé skončí opět na ulici.

Úředníci z jihlavského Úřadu práce podle Mirčeva zjistili, že jeho dům je v katastru nemovitostí zapsán jako rodinný, a proto jeho nájemníci nemají na příspěvky nárok. „Aby mohli nájemníkům příspěvky dál vyplácet, chtějí po mně kolaudační rozhodnutí ke každému bytu," řekl Mirčev.

Trvá však na tom, že on nemovitost v Nádražní ulici koupil jako bytový dům se sedmi byty a kolaudační rozhodnutí nepotřebuje. „Úředníci mi tak ztěžují život, přišel bych na nájmu asi o patnáct tisíc korun. Musel bych náklady na bydlení platit ze svého nebo bývalé bezdomovce zase vyhodit na ulici, což samozřejmě nechci," řekl Mirčev.

Jihlavský Úřad práce se podle mluvčího Miloše Zaufa k případu zatím nemůže vyjádřit, protože se ještě prošetřuje.

Podle starosty Třeště Vladimíra Hynka Mirčev víceméně za město vyřešil problémy s bezdomovci. „Pokud by radnice chtěla něco podobného provozovat, takové zařízení by muselo splňovat řadu norem, což by stálo spoustu peněz," řekl Hynk. Mirčev podle něj městu pomohl, bezdomovci mají přístřeší, které jim stačí, a žijí bez problémů. „Úředního šimla radnice neovlivní, ale uděláme všechno, abychom mu pomohli," řekl starosta Hynk.

Ocitnout se opět na ulici je pro dvaasedmdesátiletou Romku Máriu Bandovou, která u Mirčeva bydlí, nepředstavitelné. Často se podle místních lidí válela podnapilá po ulicích, nadávala kolemjdoucím a házela po nich kamení. Teď podle Mirčeva žije v pohodě a bez problémů, stejně jako ostatní. „Čtyři roky jsem žila a spala venku, neměla jsem kam jít, nemohla jsem se ani umýt. Jsem hrozně ráda, že můžu být tady. Nedokážu si představit zase se vrátit na ulici, už jsem stará," řekla Bandová.

Stejný názor má i sedmapadesátiletý Jaroslav Šeda. Částečně ochrnutý muž žil roky na ulici, v zimě mu lékaři amputovali prsty na omrzlých nohách. „Vytrpěl jsem dost, zpět na ulici už nechci," řekl.

Mirčev zatím neví, jak bude situaci řešit. „Na úřadech mi připadají jako roboti. Jak se nevejdeš do nějaké kolonky, nikdo ti nepomůže, odvolávají se jeden na druhého. Jde jim jen o dodržování předpisů, nevidí za tím normální lidské problémy," posteskl si Mirčev.

Pětačtyřicetiletého malíře prý před lety ovlivnilo učení indického duchovního učitele Saí Báby a jeho myšlenky o lásce k lidem, nenásilí a soucítění. „Lidé se podle něj liší jen mírou vcítění do utrpení druhých," řekl Mirčev. Pod dojmem těchto myšlenek začal už před několika lety pomáhat skupině třešťských Romů.

JAROSLAV BUČEK (ČTK)