„Vysočina stále ještě není bobrem zcela osídlena. Na některých tocích ho lze ale pozorovat už delší dobu, třeba na Třebíčsku. Několik bobřích rodin se zabydlelo na Sázavě mezi Žďárem a Havlíčkovým Brodem," řekla Jana Matrková ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy.

Bobři jsou býložravci, živí se výhradně rostlinnou potravou. Nejsou nikterak vybíraví. „Jsou to velcí žrouti.

Bylo popsáno více než sto padesát druhů bylin a okolo osmdesáti druhů dřevin, které konzumuje," prozradila bobří jídelníček Jana Hejtmánková ze Správy CHKO Žďárské vrchy.

Svým apetitem působí někdy bobři škody v lesních porostech, na polích nebo na zahrádkách. A problémy vznikají i v souvislosti se stavební činností těchto velkých hlodavců. „Řešila jsem například konflikt u Jaroměřic nad Rokytnou, kde si bobři postavili na potoce hráz. Voda pak zaplavila část pole a zemědělci jej nemohli obdělávat. Vyskytl se i případ, kdy majitel hospodářství u Pulkova neměl radost z toho, že bobři způsobili škody na jeho dřevinách, které vysázel podél vody. To jsme nakonec řešili repelentním nátěrem.

Další konfliktní situace občas nastanou u Měřína, kde si bobři stavějí hráze u silnice. Správ-ce komunikace musí jejich činnost usměrnit, jinak by voda silnici zaplavila," popsala Jana Matrková.

U Měřína žijí bobři již více než deset let. „Už nám vykáceli celý les. Dřevo jsme neodvezli, ale nechali jsme jim ho tam, protože nás ochranáři upozornili na to, že když jim ho odvezeme, budou kácet dál. Tak jsme dřevo oželeli," pousmál se starosta Měřína Jiří Servít.

Nelze ovšem tvrdit, že bobři svým způsobem života a výběrem potravy pouze škodí. Někdy naopak pomáhají. „Živí se i některými invazivními druhy rostlin, jako jsou například topinambury nebo křídlatky japonské, které rostou u vodních toků a patří mezi nejúpornější invazivní rostliny," podotkla Jana Hejtmánková.

„K velkým přínosům bobra patří i to, že pomáhá návratu dříve zregulovaných vodních toků do přírodě bližšího stavu. Svými hrázemi zadržuje vodu v krajině a vytváří biotop pro řadu dalších druhů živočichů. Na místech, kde rozlivy neohrožují komunikace nebo porosty, tak zdarma provádí revitalizace, které by jinak byly velmi nákladné," dodala Jana Matrková.

Bobři patří mezi chráněné druhy. V minulosti byli takřka vyhubeni. „Kdysi bývali ve všech oblastech po celé republice. Ale rozvoj rybníkářství a také zvýšený zájem o jeho kožešinu a bobří stroj se jim stal téměř osudným," potvrdila Matrková. „Bobří stroj nebo také castoreum je název pro mazové žlázy bobrů, jejichž výměšky se dříve používaly na výrobu vo-ňavek," doplnila ochranářka.

Tito velcí hlodavci nebyli v minulosti považováni za zvíře, ale za rybu. A jakožto rybí mohlo být jejich maso předloženo k jídlu i v době půstu.

„Lidé to tehdy brali tak, že bobr žije ve vodě, takže je vhodným postním jídlem. I to přispělo k jejich vyhubení. Více než sto let u nás žádní bobři nebyli," pravila Jana Matrková.