Obyvatelé Libušína proto sepsali petici, která byla následně předána vedení města. „Nesouhlas s kácením stromu bez podrobnějšího průzkumu vyjádřilo více než 150 lidí, především místních obyvatel,“ potvrdil jeden z petentů Joshua Janů.

„Díval jsem se do mapy z roku 1947 a tato lípa je nejstarším prvkem v dané lokalitě. Hlavní problém spatřuji v tom, že ke skácení mělo dojít bez vědomí členů rady města a bez toho, aby o tomto záměru byli informováni občané s dostatečným předstihem,“ dodal Joshua Janů.

Ani závěr týdne nepřinese vytoužené oteplení. V pátek by dokonce mohlo ještě sněžit. Ilustrační foto.
Bundy ještě neuklízet: Vysočinu čeká chladný víkend, v pátek může ještě sněžit

Místní mají k dřevině osobitý vztah. „Není to jakýkoliv strom, jde o pozůstatek starého Libušína. Je v podstatě jediný, který tady ze starého Libušína ještě zbyl. Je pro nás symbolem zašlých časů,“ vysvětlil Stanislav Kopal.

Našli dřevomor

Žďárská radnice se nakonec rozhodla nepokácet strom bez důkladnějšího vyšetření. „Vzhledem k silné odezvě občanů a petici doručené na městský úřad se rada města rozhodla zadat posouzení stromu metodou akustické tomografie, která detailně zhodnotí rozsah poškození stromu. Na základě získaných dat se pak navrhne řešení tak, aby strom nepředstavoval nebezpečí pro své okolí,“ potvrdil mluvčí žďárského úřadu Matěj Papáček.

Ve středu se u lípy sešli zástupci veřejnosti, žďárského úřadu i arboristé, kteří na místě provedli tomografické měření. Výsledky budou známy během pátku, už teď je ale jasné, že strom v dokonalé zdravotní formě není. „Byl nalezený dřevomor, což je nebezpečná houba, která likviduje kořeny,“ nechal se slyšet arborista Daniel Stach.

Farmářský trh ve Žďáře nad Sázavou.
První farmářské trhy budou v Novém Městě i ve Žďáře nad Sázavou

Arboristé po důkladném a podrobném vyšetření vyhodnotí celkový stav dřeviny. Výsledek pak bude zveřejněný při pondělním online setkání s občany Žďáru, které město pravidelně pořádá. Dřevokaz, nalezený při vizuální kontrole stromu, bude ale zřejmě příčinou jeho zkázy. „S tím se nic dělat nedá. V historii nějaké pokusy proběhly, například vypalování nebo sanace. Ale přišlo se na to, že nad houbou nelze zvítězit,“ konstatoval Daniel Stach.

„Houba způsobuje dutinu a hnilobu uvnitř stromu. My teď musíme zjistit, jak velká je pravděpodobnost, že strom spadne,“ poznamenal arborista.

Vadí způsob oznámení

Kácení stromů ve městech většinou budí velké emoce. „Chápeme, že lípa je majestátní a může tu být stovky let, to ale neznamená, že nemůže být nemocná natolik, aby nebyla nebezpečná,“ připomenul starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos.

Možnost případného pádu stromu uznávají i místní obyvatelé. Ti poukazují na to, že se jim především nelíbil způsob, jakým jim radnice kácení „jejich“ lípy oznámila. „Neříkáme, že bychom byli zásadně proti tomu, aby se strom pokácel. Ale neměli jsme dostatek důkazů, že je opravdu ve špatném stavu. Každý rok je celá koruna stromu zelená a není vidět, že by stromu něco bylo,“ vyjádřil se Stanislav Kopal.

Samečci skokana ostronosého se v době námluv barví do modra.
Na školní zahradě ve Veselí čekají na modré žáby, počasí jim zatím nepřeje

Arboristé ale zelenou korunu neberou jako důkaz dokonalého zdravotního stavu dřeviny. „Nikdo nemůže podle toho, jestli je strom zelený, posoudit, jestli je stabilní. Byl případ, kdy lípa byla vyživována pěticentimetrovým kořenem. A jiné kořeny neměla,“ okomentoval Daniel Stach.

O další existenci stromu na Libušíně teď rozhodne výsledek dendrologického vyšetření. V případě pokácení lípy by ale místní chtěli její náhradu. „Uvítal bych zasazení „náhradní“ lípy poblíž stávajícího stromu. Nemyslím si, že při současných technických možnostech bychom nedokázali zabránit poškození nově zasazeného stromu při kácení stromu původního,“ potvrdil Joshua Janů.