Přes okrajovou část Nové Dvory zavede turisty za město, směrem na Ptáčov, kolem Palečkova mlýna a podél železniční tratě k přírodní památce Hluboček. Ještě pár kroků a je tu Vladislav. Od nepaměti se traduje, že městys získal své jméno v raném středověku, podle jména českého krále Vladislava. Ten se tu měl v místním hostinci narodit. Tato událost je řadu let vymalována ve štítu onoho šenku.

I když je příběh zajímavý, jde jen o pověst. Název městyse byl odvozen od trhů, které se zde konávaly při soudních narovnáních mezi znesvářenými sousedy.

Ve Vladislavi opustíme železniční trať a dál půjdeme s proudem řeky na jihozápad. Projdeme Číměří, v níž jsou některé štíty domů ještě zdobeny štukovou dekorací, typickým to prvkem lidové architektury 19. století.

Kozí hlava

Červená značka nás zavede k Jiráskovu mlýnu, kde začíná vodní dílo Dalešice. Ještě před jeho zbudováním tu bylo kaňonovité údolí s množstvím trampských osad. Hned prvním místem, kde stojí za to se zastavit, je vyvýšenina Kozí hlava. Po krátkém sestupu a opětovné cestě do kopce následuje Žleb. Přes Vlčici a Vápenici čeká turisty krátký sestup, na jehož konci je odbočka vedoucí ke zřícenině hradu Holoubek, který kdysi sloužil jako útočiště tlupám loupeživých rytířů. Zbytky hradu ze 14. století tu připomíná jen torzo zdi a věže.

Při pohledu na protější břeh dalešické přehrady se objeví další pozůstatek dřívějšího osídlení, hrad Kozlov. V dávných dobách plnil obrannou funkci. Jeho sláva skončila za časů česko - uherských válek. Za jediným mostem, který spojuje oba břehy přehrady u Stropešína, vede značka poutníky do Hartvíkovic k jedné z nepřehlédnutelných přírodních dominant přehrady, Wilsonově skále.

Tento článek vznikl za vydatné pomoci třebíčského Klubu českých turistů.

Ladislav Tomáš, Lenka Novotná