„Za rok 2012 byl průměr v zemi necelých 26 procent, my jsme měli 22. Za loňský rok se předpokládá, že to bude přes 28 nebo 29 procent, v Pelhřimově máme necelých 28 procent. Centra, kam se soustřeďují třeba předčasné porody a častěji se tam indikuje císařský řez, mají mezi 30 a 40 procenty," uvedl primář.

Podle něj existují jasně definované objektivní příčiny. Další důvody lze jen předpokládat – třeba důsledek blahobytu, ve kterém žijeme.

„Kromě známých indikací císařského řezu přibyly nové, které souvisejí se současným stylem života, jako je odkládání těhotenství na vyšší věk. Moderní pohled mnoha žen je, že na těhotenství je čas. Ale těhotenství jinak snáší organismus, kterému je čtyřicet, a jinak ten, kterému je dvaadvacet," řekl Svoboda s tím, že věk hraje obrovskou roli v možnosti početí, riziku zátěže těla graviditou a porodem.

„Dnešek přinesl rovněž nedostatek pohybu. Navíc rodiny volí menší množství potomků a s tím je spojené očekávání stoprocentně dobrého výsledku, mluví se o syndromu velice ceněného dítěte, tak zvaně high precious baby," pokračoval primář.

Nejčastějším důvodem, proč přikročit k operačnímu způsobu porodu, je riziko hypoxie, tedy ohrožení dítěte nedostatkem přísunu kyslíku. Přibývá i opakovaných císařských řezů. Ne vždy se opakuje stejná indikace, ale druhou nejčastější příčinou po hypoxii jsou zřejmě obavy rodičky ze spontánního porodu, když už má jizvu na děloze z předchozího.

„Ačkoli to moderní porodnictví nedoporučuje, není úplně výjimkou, že jsou tu ženy po čtyřech nebo i více ‚císařích'. Čtvrtý ale už s sebou nese třeba riziko rozvolnění jizvy v průběhu gravidity či při nástupu děložní činnosti, anebo specifické komplikace jako porucha placentace. Placenta může zarůst do vrstvy děložní svaloviny, což může znamenat náhlé silné krvácení během porodu. Neplatí, že je porod císařským řezem bezbolestný a bez komplikací. Každý způsob porodu je spojen s určitou mírou rizika," zdůraznil lékař.

Co se týče volby mezi částečným znecitlivěním neuroaxiální anestezií a celkovou narkózou, je stále více preferovaná první možnost.

Jak primář uvedl, trend je kolem 95 procent a neuroaxiální anestezie, kdy matka může své dítě vnímat hned, jak přijde na svět, je podle něj pro císařské řezy velký pokrok.

Větší podíl císařských řezů potvrzuje i porodní asistentka pelhřimovské porodnice Jaroslava Smrčková. „V první řadě k tomu podle mě přispívá žalovatelnost. Doktoři nechtějí podstoupit riziko, že by se rozhodli proti vůli matky, něco by se stalo a rodička by je pak žalovala. Proto neodporují, když si přeje císařský řez, ačkoli se nezdá nutný," řekla.

Dodala, že hraje roli věk rodiček i to, že samy chtějí císařský řez, protože se bojí doprovodných komplikací porodu.

„Také nejsou ochotny podstoupit spontánní porod kvůli strachu z bolesti. Zároveň ale nemají dost znalostí o císařském řezu, protože ani ten není žádná výhra," uvedla Jaroslava Smrčková.

Podle primáře Svobody se často na „císaře" nahlíží jako na rychlejší a snazší způsob ukončení těhotenství, ale podle statistik i zkušeností doktorů platí, že i on má svá rizika.

„Neplatí, že je pro matku a dítě bezpečnější než spontánní porod, ale veřejnost to tak vnímá," upozornil porodník, který si chválí, že se porodníci z pelhřimovské porodnice nerozcházejí v názorech na to, kdy císařský řez provést.

„Máme jako tým podobnou filozofii. To není všude," doplnil s tím, že medicína pořád hledá nové způsoby, jak vyhodnotit výši rizika pro spontánní porod a jak rozpoznat, že žena sama neporodí a že by jí lékař měl rovnou doporučit císařský řez. Bohužel spolehlivý způsob stále neexistuje.

„Přichází se na to, že děti porozené nepřirozeně, tedy císařským řezem, mají daleko větší rizika rozvoje některých typů alergií, kožních problémů nebo potravinových nesnášenlivostí, chronických zánětů, astmatu, dokonce i cukrovky prvního typu," vyjmenoval Svoboda.

Podle něj se zjišťuje, že pro dítě je klíčové projít genitálním traktem matky, aby došlo k primárnímu přesunu bakterií matky na dítě. To je důležité kvůli zrání imunitního systému. Děti, které jsou z břicha matky vytaženy uměle, potom daleko rychleji nachytají bakterie nemocničního prostředí a přijdou o klíčový okamžik porodu, který je sice pro dítě riskantní, ale je také obrovským plusem pro jeho budoucnost.

Vaginální porod totiž skýtá dítěti obrovskou imunologickou protekci.

„Převaha bakterií v pochvě matky pochází z jejího střeva. Mateřským mlékem se pak  přenáší spousta protilátek, které vznikly na základě nějaké bakteriální rovnováhy v matčině těle. Pak se tedy předpokládá, že bakterie, které má dítě od matky, a protilátky, které od ní dostává, se vzájemně podporují a posilují obranyschopnost dítěte," přiblížil primář Svoboda.

Zmínil i studii, kdy lékaři děti porozené císařským řezem otírali výtěrem z matčiny pochvy. „Vyhodnocení se ale ukáže až časem. Pokud by to mohlo prospět, tak by to bylo úžasné," míní doktor.

Něco za něco

Porod je podle něj velmi riskantní epizoda v životě člověka, ale je to něco za něco. „Přírodní výběr stále funguje, my se ho jenom snažíme ovlivnit. Někdy ale nerozvážná indikace císařského řezu nebo i vynucení ze strany ženy, které my respektujeme, může pro dítě znamenat hendikep, který se ukáže až v průběhu jeho života," podotkl.

Čím dál více je rozhodnutí o způsobu porodu věcí dialogu. „Jsou indikace, které vznikají akutně, na které se nelze připravit, ale čím dál častěji je císařský řez plánovanou operací. Tam hodně dáme na to, jak se k věci žena staví," přiznal Svoboda. Podle něj je to určující především po předchozím císařském řezu, protože po něm má spontánní porod také svá rizika a žena na něj musí být naladěna, aby její strach nepřevážil přínos pokusu o spontánní porod.

„Při komunikaci s rodičkami se snažíme vycházet z pravidla, že porod má být bezpečný pro dítě, matku i porodnický tým. Všechny strany se musí respektovat. Občas se stane, že má žena tak zvláštní přání, že nejsme schopni jí ho splnit, proto musí vyhledat jiné pracoviště," zmínil porodník.

Diskutovaným tématem jsou laserové operace očí – zda ženě, která je podstoupila, hrozí nějaké nebezpečí, když chce rodit přirozenou cestou.

„Pokud nejde o zákrok na sítnici, ale běžnou laserovou operaci například krátkozrakosti, myslím si, že by se žena neměla bát. Ale zase platí, že by porod měl probíhat optimálně, neměli bychom ženu nechat vysílit," uzavřel primář.