Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Co všechno lze zažít při festivalu rekordů

Pelhřimov – Festival rekordů je tak rozsáhlá akce, že se těžko dá popsat běžným zpravodajstvím, pokud člověk nechce sklouznout k statistickému výčtu rekordů. Autor tohoto textu se proto letos pokusil o lehce osobní pohled.

10.6.2013
SDÍLEJ:

Festival rekordů v PelhřimověFoto: Jan Mazanec

Na festival jsou dva úhly pohledu. Slýchávám tyto výhrady: 1) rekordmani jsou nepraktičtí blázni, zavření někde v dílně, kteří kašlou na své rodiny, 2) pořádání rekordů byla nejprve dobrá recese, ale zvrhla se v komerci, 3) festival je furt dokola, už je to nuda a město z něj nic nemá. Tomuto vidění se lehko podlehne. Kdo si ale dá trochu práci, může se dostat i k pozitivnějšímu úhlu pohledu.

K první výtce: Ano, mezi rekordmany je dost mimoňů a i mně některé rekordy přijdou trapné, ale je přínosné soustředit se zvlášť na lidi, kteří svým výkonem chtějí zviditelnit dobrou věc nebo aktuální problém ve společnosti.

Letos to byli třeba policisté, kteří plavali v bazénu 24 hodin jen proto, aby upozornili na nadaci, která se stará o rodiny zemřelých či handicapovaných policistů a hasičů. Kromě toho zde najdeme řadu dříčů, kteří potvrzují, že lidské tělo i duch umí hodně  –  to může být povzbuzení pro lidi, kteří nemají silnou vůli.

A taky koumáky, kteří se přes cimrmanovské nezdary snaží prokousat k užitečným objevům. Když mi čtrnáctiletí gymnazisté ze Slaného na náměstí vysvětlovali, proč se polystyrenová myš s vysokoteplotním supravodičem a tekutým dusíkem vznáší nad magnetickým povrchem a že podobně fungují i nejmodernější japonské vlaky, říkal jsem si, že na tom se vzděláním v Česku nejsme zas tak špatně.

Ke druhé výtce: Ano, vzpomínám si, jak můj spolužák Jiří Kubeš před 20 lety běžel s máslem na hlavě nebo jak se házelo flintou do žita – což byla vtipná reakce na ustálená přísloví. Jenže takové nápady brzo dojdou a založit agenturu nebyl zas tak špatný podnikatelský záměr, když doteď uživí několik lidí. Recese dostala řád a Dobrý den se dnes podílí na řadě jiných akcí ve městě. Otázkou pro politiky zůstává, jaká má být míra vstřícnosti města vůči agentuře. Festival samozřejmě může zevšednět – možná tím, že v době recese lidé mají méně času vyrábět kuriozity, ale možná i tím, že nás samotné už máloco dokáže zaujmout.

Tatra a Spitfire
Ke třetí výtce: Pelhřimov je jedno z nejmenších okresních měst v Česku a nemá tolik věcí, kterými by byl jedinečný. Takže i kdyby se rekordmanské agentuře za 23 let podařilo „jen" přidat městu přízvisko „Pelhřimov – město rekordů", tak je to beze sporu zásluha.
Neumím posoudit, zda se tím zvýšil turistický potenciál města a příjem místních podnikatelů.

Ale i kdyby si rekordmanský turista nedal ve městě nic k jídlu, tak se aspoň vyfotí u obřího šachového pěšce a může doma ukázat fotky a číct: „Hele, v tom Pelhřimově jsou dobrý blázni."

Ale zpět k víkendovému festivalu. I kdybych ignoroval všechny rekordy, tak jsem se na náměstí během dvou dnů potkal se šesti známými, které bych asi jinak nepotkal. Václav Háva měl dobré klobásy, jiný prodejce zas dobrý grilovaný sýr a hrála dobrá hudba od „cizích" interpretů až po pelhřimovského Daniela Unterfrance – pro šetřivé lidi dodejme, že zdarma. A hranici mezi místními a hosty boural třeba chlapský pěvecký sbor z Moravy v krojích, který dlouho žertoval s ženami v místním cukrářství.

Jako muž jsem se soustředil spíše na silové, „hmotné" a adrenalinové výkony, i když před borci na kolech i jednokolkách, kteří u infocentra kaskadérsky skákali po paletách, smekala i moje žena. V „hop" aréně zase skákali do výšky i délky králíci. Co je to za nesmysly, podiví se někdo. Ale co když jsou skákaví králici zdravější a mají větší svaly a zdravější maso?

V životě navíc přece nejde jen o praktičnost. Řada věcí je tu jen pro zábavu a inspiraci. Neholduji „vystavovačkám" a nechápu, v čem spočívá štěstí vyfotit se s Davis Cupem, ale naopak zajímavé pro mě bylo třeba vidět muže se zázračnou pamětí Ivana Hausnera, který se zavázanýma očima, ledovým klidem a založenýma rukama uprostřed festivalového šrumce hrál šachovou partii s 12 lidmi najednou (devětkrát uhrál remízu, jednou vyhrál).

Jako surrealistický nebo pohádkový objekt zase na náměstí působily obří vzduchové dělo nebo čtyřmetrová poctivá dřevěná židle, kterou vyrobili studenti pelhřimovské průmyslovky a učňáku. Když už nic, tak malé dítě se při pohledu na ní užasle zasměje. A to už stojí za to…
Během festivalu jsem našel i dvě věci, které mě přiměly k trochu hlubšímu zamyšlení. Díky předsedovi Czech Spitfire Clubu Zdeňkovi Sadeckému jsem se mohl nasoukat do repliky stíhačky, která stála dva dni na náměstí.

Je to něco jiného než vidět tento letoun, který pomáhal Spojencům vyhrát druhou světovou válku, jen na fotkách nebo v televizi. V úzkém a strohém kokpitu, s malým výhledem a jen miniaturním pancéřováním, najednou doslova cítíte, kolik odvahy museli mít naši letci, když za tyto stroje usedali.

A druhý moment skoro národní hrdosti jsem zakusil při přehlídce vozidel Tatra (včetně mých oblíbených modelů T 603), kdy šéf Tatra klubu Zdeněk Pavelec říkal, že i Američani se pokoušeli napodobit unikátní vzduchem chlazený motor Tatry, ale nezvládli to.
A věděli jste, že když s Tatrou 613 jedete rychleji, tak přestáváte slyšet vzadu uložený motor? Ano, to jsou ty (Z)zlaté české ručičky, jak se ostatně jmenuje i rekordmanská expozice v Pelhřimově.

Autor: Jan Mazanec

10.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lukáš Endál

Přišel, viděl, spasil Slavii. Brodský útočník Endál zazářil v první lize

Potravinová banka. Ilustrační foto.

Potravinová banka potřebuje nutně dobrovolníky

Cizinec dostal s vozidlem smyk a havaroval

Chotěboř - K dopravní nehodě došlo ve středu 18. října časně ráno před půl pátou na Chotěbořsku. Osmadvacetiletý řidič - jednalo se o cizího státního příslušníka – projížděl s osobním vozidlem Chevrolet po silnici II/345 mezi obcemi Nová Ves u Chotěboře a Chotěboří.

Softballisté Havlíčkova Brodu obhájili extraligový titul

Havlíčkův Brod – Softballisté Havlíčkova Brodu dokázali po roce opět zvítězit v naší nejvyšší soutěži a obhájit tak loňský premiérový titul.

Martin Lank: Největší klad programu Realistů je jeho reálná splnitelnost

Jihlava - Jedním z největších překvapení voleb před čtyřmi lety na Vysočině byl poslanecký mandát pro Martina Lanka. Ten kandidoval za hnutí Úsvit a získal více hlasů než poslankyně za ODS. Do voleb jde Martin Lank i letos, a to na kandidátce Realistů

Předseda strany nemůže zůstat za bukem, říká Jan Veleba

Vysočina - Jediný předseda celostátní strany z Vysočiny Jan Veleba jde i do těchto voleb. Je lídrem Strany práv občanů (SPO) pro Vysočinu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení