Debatu Deníku Vysočina, která se konala v třebíčském hotelu Atom, otevřelo téma koronaviru. Kandidáti na hejtmana se shodli, že čínský virus není pryč, jak se mohlo o prázdninách zdát. „Za situaci si můžeme sami, o prázdninách jsme podlehli mylnému dojmu, že máme vyhráno,“ řekl lídr Moravského zemského hnutí Petr Chňoupek.

„Lidé si v létě potřebovali oddechnout, ale zavedení roušek ve vnitřních prostorech mělo přijít dříve,“ reagovala jednička lidovců, lékař Vít Kaňkovský. Simona Kafoňková z Trikolory Soukromníci pak jen připomněla státní dluh pět set milionů a také že strach vyvolaný mezi lidmi má zásadní vliv na imunitu.

Dalším tématem byli chybějící lékaři, zejména pak zubaři, v obcích Vysočiny. To je podle Kaňkovského téma, které nyní starostové nejčastěji řeší. Podle současného hejtmana, kterým je lékař Jiří Běhounek (ČSSD), má kraj jen omezené možnosti, jak situaci ovlivnit. „Slibovali jsme modré z nebe, přesto zubního lékaře nemáme,“ přidal pohled z praxe starosta Dolní Cerekve a lídr koalice Pro TOP Vysočinu Zdeněk Dvořák.

Pirátská kandidátka na hejtmanku Hana Hajnová však nabídla jiný pohled. „Nemyslím si, že je to o penězích. Mladým lékařům chybí práce pro jejich partnery,“ řekla s tím, že se v kraji neuplatí odborníci v oblasti IT. Na to reagoval Běhounek slovy, že kraj nemůže zřizovat start-upy a provozovny. „Vůbec nevíte, jak to funguje,“ vzkázal Hajnové. Náměstek hejtmana, lídr hnutí ANO Martin Kukla, je pak přesvědčen, že IT specialisté mají na Vysočině dveře otevřené ve firmách i ve státní správě.

Někteří zubaři inkasují za svou práci hotovost. „Jestli je privátní lékařství byznys, pojďme k němu tak přistoupit. Nyní už k tomu nemůžeme přistoupit jinak,“ přišel s radikální myšlenkou lídr ODS a STO Vít Schrek. Podle Dvořáka by však ve zdravotnictví tržní hospodářství fungovat nemělo. „Velmi bych se bál toho, abychom ze zdravotnictví udělali jenom byznys,“ přidal se Kaňkovský.

Velkou diskuzi a dohady pak vyvolalo téma hlubinného úložiště na Vysočině. Politici se vesměs shodli, že jaderné energetika je pro Českou republiku důležitá a s tím souvisí otázka, co s vyhořelým palivem. Velkým problémem přitom je špatná komunikace ze strany Správy úložišť radioaktivních odpadů. „SÚRAO se chová jak podomní prodejce vysavačů. Viděla jsem několik prezentací a nepřesvědčili mě, že jsou odborníci na cokoliv a už vůbec ne na hlubinné úložiště,“ nebrala si servírky Hajnová.

Pavel Pacal, starosta Třebíče a kandidát za Starosty pro Vysočinu, prý zná obce, kde úložiště nechtějí, ale i takové, kde ho chtějí. Předpokládá se totiž, že s ním bude spojena bohatá finanční kompenzace. „Jestli bude úložiště u Hodonína, u Třebíče, u Příbrami nebo pod Staroměstským náměstím, to nechť rozhodnou odborníci,“ přidal svůj názor Chňoupek.

Jednička pirátů dále kritizovala, že stát ani kraj neinvestuje do výzkumu dalšího využití použitého paliva. To je nový název jaderného paliva, které bylo dříve označované za vyhořelé. „Je úsměvná myšlenka, že odborníci z kraje Vysočina vyřeší tento celosvětový problém,“ odpověděl na její slova Pacal. Další kandidáti pak zmínili, že ve výzkumných týmech po celém světě pracují i Češi.

Na závěr přišla odlehčená otázka, zdali by se kandidáti jako hejtmani mohli věnovat ještě dalším funkcím. V době, kdy už nebyl přítomný Jiří Běhounek, se shodli, že pozice hlavy kraje by je vytížila natolik, že by nic jiného nedělali. Jen Kaňkovský by si chtěl nechat částečný úvazek jako doktor a Schrek doufá, že mu zbude pár minut na hraní s kapelou.