VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Děti dojíždějí do škol jinam, peníze s sebou ale nepřinesly

Třebíčsko - Ještě před dvěma roky upravoval školský zákon vztahy mezi obcemi. Jedna samospráva, jejíž děti docházely do školy mimo své bydliště, za ně musela jiné obci, která vzdělávací zařízení zřizovala, platit tisíce korun ročně.

19.2.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Tato povinnost je ale minulostí. Prostředky na každého školáka platí s novým rozpočtovým určením daní stát ze svého rozpočtu. Některé obce a města však starosty z okolí žádají o příspěvky dál.

Základní školy v Moravských Budějovicích navštěvují i dvě děti z Domamile. Zastupitelé na ně už ale přispívat nechtějí a budějovickou žádost zamítli. „Zákonná povinnost už to dva roky není, a když nám v budoucnu taková žádost přijde znovu, budeme se k ní stavět podobně," předeslal domamilský starosta Radek Menčík.

Za každého žáka, který docházel do základní školy mimo svou domovskou vesnici, platila obec přes dva tisíce korun ročně. „Není to sice moc, ale kromě toho, že už to není povinnost, máme školu stejného typu, která má první i druhý stupeň základní docházky. Pokud rodiče a děti upřednostní jinou školu, je to jejich volba, nevím ale, proč bychom za nimi měli nějaké peníze posílat," mínil starosta Domamile.

Podobný názor na věc mají také zastupitelé v Dalešicích. Dvacet místních dětí, které docházejí do školy v Hrotovicích, již na dálku podporovat nebudou. „Dřív, když to bylo povinné ze zákona, jsme platili čtyři tisíce na každého žáka, teď jdou zřizovatelům škol ještě větší peníze od státu. Když je ale někdo chytrý, žádá kromě toho ještě okolní obce, aby mu za děti, které docházejí do jeho školy, zaplatil. My jsme to zamítli loni i letos," podotkl dalešický starosta Jaroslav Zadražil.

Ze zmíněných dvaceti žáků, kteří každodenně směřují do Hrotovic, dochází sedm na první stupeň. Škola s prvním až pátým ročníkem přitom v Dalešicích funguje. „Hrotovice nám tyto děti odčerpávají, mohly by chodit do školy u nás," poznamenal starosta.

Svůj názor podložil i tím, že jeho obec za přespolní žáky ve své škole od jiných samospráv nic nežádá. V Hrotovicích jsou jiného názoru.

Starostka Hana Škodová však připomněla, že v její žádosti jde o libovolnou částku, ne konkrétní příspěvek vázaný na počet dojíždějících žáků. „Je to pouze na obcích, kolik uvolní. Za letošek to ještě uzavřené nemáme, loni nám ale příspěvek poslaly Slavětice, Račice a Odunec, i když nemusely," líčila starostka Hrotovic.

Všechny peníze, které z okolních obcí do Hrotovic přijdou, směřují podle starostky Hany Škodové výhradně do hospodaření základní školy. „Nakupují se za ně třeba učební pomůcky," upřesnila. Podobná praxe funguje v Moravských Budějovicích.

„O této problematice a dobrovolnosti příspěvku se debatovalo na půdě Moravskobudějovického mikroregionu, kde se obce dohodly, že přispívat nadále budou. Sice už to není povinnost, ovšem na druhou stranu město do svých škol investuje nemalé prostředky a zajišťuje servis, který nabízí všem žákům bez rozdílu toho, jestli jsou místní nebo odjinud," zamýšlela se vedoucí odboru školství na budějovickém městském úřadě Kamila Havlíčková.

Pohled obcí však není jednotný. Domamil přispět odmítla, podobně se zachoval i nedaleký Hostim a Blížkovice. „Oslovili jsme na čtyřicet obcí, uzavřené to budeme mít do konce března. Pokud nám některé přispějí, mělo by to být necelých 2200 korun na žáka. Kromě toho dostaneme na každé dítě zhruba sedm tisíc ze státního rozpočtu," upřesnil vedoucí moravskobudějovického finančního odboru Bohumil Horník.

Třebíč o příspěvky z obcí už nežádá

Podle Jindřišky Pánkové, která na třebíčské radnici vede odbor školství, není žádost o dobrovolný příspěvek ničím špatným. „Není to nic proti ničemu," řekla. „Město Třebíč ale obce, ze kterých k nám děti do našich škol dojížděly, žádalo pouze v době, kdy byl tento příspěvek povinný, tedy v intencích litery zákona. Nyní už o tyto příspěvky jako město nežádáme," doplnila.

Autor: Kamil Černý

19.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
46

ANO nevyhrálo na Brodsku jen v necelé desítce obcí

I sociální demokraté sledovali výsledky voleb společně.
18

Hodnocení voleb: Zklamání i naděje politiků

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZOVÁNO

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení