Platí to jak u původních raků říčních a kamenáčů, tak u zavlečených raků amerických. V náhonu malé vodní elektrárny Karla Ambrože z Dukovan jich údajně žijí tisíce. „Když jsem náhon před časem vypustil a opravoval jsem v něm kameny, tak pod každým byli třeba i tři raci," upozornil Ambrož.

Podle rodáka z Velkého Meziříčí jde o raky americké. „Jako kluci jsme v Pavlínově na rybníku raky chytali. Ti ale bývali i dvakrát větší, než jsou teď ti u mě v náhonu," poznamenal Karel Ambrož.

Podle předsedy náměšťské organizace Českého svazu ochránců přírody Vojtěcha Mrlíka je ale rozpoznání račích druhů poměrně obtížné. „Nejlépe je přizvat si na místo odborníka, který toho bude schopen. Laik je od sebe pozná jen těžko," mínil.

Zkušenosti s rozšiřující se populaci raků má také starosta Pucova Josef Svoboda. Do potoka, který ústí do obecního rybníka nad vsí, se začali raci vracet před několika měsíci. Stačilo k tomu málo.

„Zlikvidoval se areál zemědělského družstva, včetně nezabezpečených jímek, a na třech a půl hektaru se postavila fotovoltaika. Nikdy jsem pro ni nebyl, ale je to lepší než nic," pochvaloval si pucovský starosta. „Z družstva totiž netekly jen přírodní produkty, ale taky oleje, nafta, pracovalo se tam s postřiky," vysvětloval.

I kvůli zvyšující se račí populaci rostou stavy jejich pronásledovatelů, například vyder říčních. „Nám jedna taková vybrala přes zimu všechnu násadu v obecním rybníku u hřiště," řekl starosta Josef Svoboda.

Podle Vojtěcha Mrlíka jde v případě vyder o osamělé a migrující jedince. „V našem případě jde zatím pravděpodobně o potulnou populaci. Projevují se tak mladí samci, kteří hledají nová teritoria. Samice pak putují za nimi a v budoucnu je možné jejich dlouhodobější usazení," líčil náměšťský ochránce přírody.

O stabilní populaci lze hovořit v případě norka amerického, který se v minulosti choval na kožešinových farmách. Spekuluje se, že je do volné přírody vypustili sami chovatelé kvůli klesajícím ziskům nebo ochranáři.

„K nám se dostali z Jihlavska, které v 90. letech postihly povodně a několik farem tam voda zlikvidovala. Norek se pak po řece Jihlavce rozšířil až k nám," mínil předseda Mysliveckého sdružení v Dukovanech Luděk Plíšek.

On a jeho kolegové odstřelili jen za poslední rok třicet norků. „Jejich stavy u nás výrazně převyšují počty jiných šelem, třeba kuny," poznamenal.

Podle Karla Ambrože však norků v posledních letech ubylo. „Byli tady hodně přemnožení, ale tím, že zredukovali ryby a další kořist, tak se zredukovali sami. Vždyť tady v řece nebyla čtyři nebo pět let nazpět ani ryba," upozornil.

Kromě toho se norci u Ambrožova bývalého mlýna a dnešní vodní elektrárny živí právě raky. „Jen kousek od domu si s ním norek hraje a široko daleko je pak slyšet, jak mu ten krunýř praskne," popisoval Karel Ambrož. Podle Vojtěcha Mrlíka dokáže to samé i vydra říční.