„Počátkem 20. století byla Leština malou vsí s několika chalupami,“ popsal historii Leštiny starosta Karel Krajíček. Všechno změnila v roce 1921 železniční trať do tehdejšího Německého Brodu. „Trať měla původně vést kolem Habrů, ale tamní radní to zamítli. Naopak v našem katastru se dráha setkala s nadšením. První zastávka u nás se paradoxně několik let jmenovala Habry,“ dodal Krajíček. Jak zdůraznil s dráhou přišel tehdy do Leštiny pokrok.

Blízko kolejí se objevil první výstavný dům rodiny pošmistra Lankaše a po něm se začalo v Leštině budovat. Paradoxně se vítaná dráha časem stala tím, co obec omezuje. „V moderní době kolem dráhy vznikla ochranná pásma. Lidé co bydlí těsně u kolejí si na zahradě nesmějí postavit ani kůlnu,“ konstatoval starosta.

Teď, když má kolem Leštiny vést dokonce vysokorychlostní trať, obyvatelé protestují. „Nechceme žít v zajetí kolejí. Jsem proti já i manželka,“ prohlásil například Tomáš Kritzner z Leštiny. Rychlotrať přes Vysočinu povede Leštině přímo za humny. V obci sepsali proti trati petici. Je na ní víc než 300 jmen. A opět historický paradox. Leština jako tehdy Habry novou dráhu nechce. Ale jen o pár kilometrů dál v Dolním Městě, se jako kdysi v Leštině na novou trať těší a doufají, že pomůže obci k rozvoji.