Bonsaje vytvořené z lokálních i exotických druhů dřevin už „obsadily“ celý dvůr, tedy zhruba čtyři sta metrů čtverečních. „Přestavěl jsem také část staré stodoly, kde mám nyní umístěny suiseki,“ přiblížil Petr Havelka s tím, že se jedná o kameny na dřevěných podložkách, které znázorňují například přírodní scenérii nebo postavu.

Péče o bonsaje je podle slov Petra Havelky časově náročný koníček. „Hodně času zabere hlavně zalévání. Když je parné léto, zalévat se musí i dvakrát denně. Půda, ve které bonsaje rostou, je totiž hodně vzdušná a propustná - tím pádem i rychle vysychá. Když jedeme na delší dobu pryč, musíme se domluvit s někým, kdo nám bonsaje zaleje. Potřeba je rovněž pravidelné hnojení,“ vysvětlil Petr Havelka.

Jeho rodina, manželka a dvě malé dcery, má naštěstí pro jeho koníček pochopení a občas mu s náročnou péčí o bonsaje vypomůže. „Když je manžel déle v práci, tak samozřejmě zaleju. Jinak já mám na starosti spíš užitkovou zahradu, kterou máme za stodolou,“ nechala se slyšet Martina Havelková.

Stromky pro vytváření bonsají shání pěstitel, kde se dá. Některé exempláře jsou zakoupené, jiné dostává od lidí, kteří například ruší zahradu a zeleň by jinak zlikvidovali. Některé stromky zase Petr Havelka zachránil - třeba v Jeseníkách v místě, kde se měla budovat nová sjezdovka. „Odtamtud mám zhruba osmdesát let starý smrk. Rostl v nadmořské výšce dvanáct set metrů v opravdu drsných podmínkách,“ přiblížil pěstitel.

Unikátem je borovice kleč z horského terénu

Unikátem v jeho japonské zahradě je zhruba osmdesát až sto let stará borovice kleč, jež pochází také z horského terénu. Bonsaj jde podle jeho zkušeností udělat v podstatě z každého stromu, klidně i tři metry vysokého. Chce to ale radikální řez kořenové i korunové části. Není to ale rozhodně jednoduchá a rychlá práce. „Jedná se o celkem dlouhý proces. Nový stromek kopaný z volné půdy, který se nazývá jamadori, se totiž hned neumisťuje do bonsaj misky. Nechávám jej nejprve trochu odpočinout buď ve větších bednách, nebo i volně v záhonu. Tam zůstává klidně i dva roky, během kterých na něm nedělám žádné zásahy, pouze nejzákladnější ořez,“ popsal Petr Havelka. Dřevina se totiž musí připravit na další velké zákroky, které ji čekají – před přemístěním do speciální bonsaj misky totiž přijde klidně i o polovinu kořenové hmoty.

„Když se strom vzpamatuje a pěkně přirůstá, dělám na něm další zásahy – ořezy, tvarování větví pomocí drátování a podobně,“ vysvětlil pěstitel. A ani po přemístění do finální misky péče o bonsaj nekončí. Každé dva tři roky se dřevina musí přesazovat, u mladých stromků klidně i jednou ročně. Což je činnost, která je kromě jiného fyzicky dost náročná – kořenový bal váží totiž kolem třiceti až čtyřiceti kilogramů.

Každý druh stromu navíc vyžaduje trochu jiný přístup a péči. Třeba listnaté stromy jsou na zálivku náročnější než jehličnany. Japonské javory, které je možné v království Petra Havelky také nalézt, jsou zase citlivé na přímý sluneční žár. V zimě je navíc potřeba všechny bonsaje zazimovat a přemístit je do studeného skleníku s teplotou kolem bodu mrazu.

Kladný vztah k zahradničení má Petr Havelka již od dětství. „Začínal jsem s pěstováním citrusů, měl jsem i svoji skalku. Bonsajím jsem se ale začal naplno věnovat až poté, co jsme před čtrnácti lety s manželkou koupili chalupu v Kněževsi,“ zavzpomínal pěstitel. Ten své bonsaje představil veřejnosti poprvé na výstavě v roce 2016. A lidé byli překvapení, co dvůr domku ukrývá. „Nevěděli to ani někteří místní. Jenom pár jich něco tušilo, když mě viděli tahat tu spoustu kamenů, z nichž jsem potom zahradu budoval,“ prozradil Petr Havelka. Jelikož měla výstava úspěch, loni se japonská zahrada otevřela návštěvníkům znovu. Prohlédnout si bonsaje a kameny suiseki přišly stovky zájemců.

Výstava se uskuteční i letos. Otevřeno bude od pátku 8. do neděle 10. června, a to vždy mezi devátou a osmnáctou hodinou. Příchozí se navíc mohou těšit nejen na bonsaje Petra Havelky, ale i ukázku práce dalších pěstitelů– Františka Sýkory a Pavla Herbricha. Ke království bonsají návštěvníky nasměrují cedule v Kněževsi.