Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hlavním mým cílem je dát bratry dohromady

Želiv – Jednapadesátým želivským opatem byl minulý týden zvolen dosavadní provizor (ekonomický „náměstek" opata) kláštera Jáchym Jaroslav Šimek.

2.10.2013
SDÍLEJ:

Jáchym Jaroslav ŠimekFoto: Deník/archiv

Zeptali jsme se ho:

Jaké máte v nové funkci cíle?
V první řadě bude nejdůležitější sjednotit komunitu, abychom se měli rádi, a abychom, jak je psáno v Bibli, „byli jedno". Dávat bratry dohromady, to je podle mě hlavní poslání opata. Chci navštívit spolubratry, vidět, jak žijí a co je trápí. Mám sice sám vizi, ale chci se ještě zeptat jich, co oni vidí jako důležité. Hodně mi leží na srdci, abychom si pomáhali i ve službě pro lidi – třeba si vzájemně posílali duchovní slovo. Želiv je duchovním centrum regionu a chci tu víc soustřeďovat hlavně mládež. Jeden z mých snů jsou i roc-kové bohoslužby, pěkné programy pro mladé jsem viděl v Austrálii. Nebo to, že v klášteře představíme začínající umělce. Další můj „dream" je, že by se v Želivě scházeli premonstráti z celého Česka a Slovenska, chtěl bych se setkávat i s ostatními opaty.

Stmelit želivskou komunitu ale není lehké – řada řeholníků žije na farách mimo klášter…
Hovořil jsem už s generálním opatem, jestli by nebylo možné to upravit podle vzoru Strahova – že když už slouží ve farnostech v okolí, tak by aspoň mohli třeba bydlet tři pohromadě, aby aspoň částečně měli komunitní život, a nebyli na farách zcela izolováni.

Vy jste dosud měl na starosti ekonomickou stránku kláštera. Využijete tyto zkušenosti zvlášť nyní, v době církevních restitucí, kterým část veřejnosti není nakloněna?
Věřím, že společně bude církev restituce obhajovat, ale neodvažuju se nic bližšího o tom říkat – to vše se uvidí. Každopádně už teď jsme odpovědni za hospodaření na 20 hektarech lesa, 40 hektarech polí a čtyřech hektarech rybníků. Naučili jsme se té odpovědnosti a čekáme, že nám bude v restitucích vráceno ještě mnohem víc. Pole pronajímáme, v tomto ohledu máme dobré vztahy s místním zemědělským družstvem a domlouváme se, jak dál spolupracovat. Restituce by nám umožnily se o klášter řádně starat a přiblížit ho třeba rakouským klášterům, které jsou kulturními centry a přitom jsou ekonomicky soběstačné.

Je tedy i šance, že byste pak mohli zaměstnat více lidí?
Už teď se k nám hlásí hodně lidí, ale všechny zaměstnat nemůžeme. Nechci být slibotechna, ale chtěl bych ty možnosti zaměstnávání postupně otvírat. Třeba pokud by se nám podařilo vybudovat domov pro seniory, tak tam by příležitostí bylo dost.

Čím může premonstrátský řád přilákat nové zájemce?
Chtěl bych náš řád představit a přiblížit hlavně v živých farnostech, aby mladí muži věděli, o co vlastně v klášteře jde. Zvlášť mladí totiž vůbec nevědí, jak tu žijeme. V Česku není tak velký zájem o duchovní povolání, ale třeba v Polsku, na Slovensku, na Filipínách či v Africe je. Takže proč sem nepřivézt i pár kluků z ciziny? Zkrátka chci mezi mladými pro klášter „lobbovat" v tom dobrém slova smyslu.

Osobnost, která želivský klášter po roce 1989 obnovila, byl opat Vít Tajovský. Co z jeho odkazu a odkazu předešlého opata Bronislava Ignáce Kramára si berete?
Na opata Tajovského vzpomínám moc rád a jsem šťastný, že jsem ho potkal. Nejradši jsem měl jeho dobrotu, otevřenost, radost, čistý pohled a srdečnost. A tu dobrotu má i Bronislav Kramár. Slyšel jsem, že právě na něj opat Tajovský ukázal, aby byl zvolen po něm. A jestli o Bronislavovi někdo tvrdí, že spolupracoval se Státní bezpečností, tak můžu říct, že ten člověk by nedokázal ublížit ani kuřeti, jaký je to dobrák a jak se všem snažil pomoci. Já tomu prostě nevěřím.

Proč má podle vás církev v Česku stále malé renomé?
Asi se stále málo otevíráme lidem a málo se o nás ví. A taky častá příčina, proč s námi lidé nechtějí mít nic společného, zřejmě tkví v našem nadřazeném chování: myslíme si, že když chodíme do kostela, tak jsme na tom líp. Ale Bůh přece miluje každého. Tohle až my jako církev pochopíme, tak už to bude krůček k tomu, aby to dobro zakusili i lidé žijící vedle nás. Můžeme jako křesťané dělat všechno možné, ale pokud nezůstaneme lidmi a nezůstaneme na zemi, a nebudeme šířit evangelium třeba jen úsměvem a pochopením, tak se to těžko změní.

Autor: Jan Mazanec

2.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Mistry se o víkendu stali softballisté Havlíčkova Brodu (na snímku), kterým se podařilo navázat na loňskou sezonu a získali druhý titul v řadě.

Softballisté Havlíčkova Brodu obhájili extraligový titul

Poslanec Martin Lank

Martin Lank: Největší klad programu Realistů je jeho reálná splnitelnost

Předseda strany nemůže zůstat za bukem, říká Jan Veleba

Vysočina - Jediný předseda celostátní strany z Vysočiny Jan Veleba jde i do těchto voleb. Je lídrem Strany práv občanů (SPO) pro Vysočinu.

Motocyklista skončil na zemi

Chotěboř - V úterý 17. října odpoledne kolem šestnácté hodiny došlo k dopravní nehodě v Chotěboři.

Nejtepleji bylo v září v Dukovanech, nejvíc pršelo ve Velké Bíteši

Třebíčsko, Vysočina - Září bylo oproti průměru neznatelně chladnější. Průměrná měsíční teplota na Vysočině byla 11,4 °C, což představuje odchylku -1 °C od dlouhodobého normálu za období 1981 - 2010.

OBRAZEM: Dušičky. Svátek mají i květináři

Havlíčkův Brod - Dušičky, svátek zesnulých, který každoročně připadá na 2. listopad, je pro mnohé květináře na Havlíčkobrodsku jedním ze svátků, kdy jejich obchody navštíví během roku nejvíce lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení