Ikona jihlavské Dukly Bedřich Ščerban nyní už sedm let působí jako jednatel v mateřském klubu a snaží se ho vrátit mezi elitu. „Ke splnění náročného úkolu potřebujeme nový stadion a především vychovávat hráče, kteří dosáhnou na extraligovou úroveň," tvrdí Ščerban.

Jak se za vašeho dlouholetého působení změnila práce s mládeží v Jihlavě?

Když jsem do vedení Dukly nastupoval, klub neměl všechny mládežnické týmy v nejvyšších soutěžích. V áčku pak chyběl dostatek odchovanců nebo aspoň hráčů se vztahem k Vysočině. Tady si troufám tvrdit, že jsme udělali velký kus práce.

Většina klubů přitom řeší problém, jak děti k hokeji nalákat. Týká se to i Dukly?

Zájemců je určitě méně než dřív, ale počty, které potřebujeme, dokážeme bez problémů naplnit. Dokonce v mladším dorostu máme dva týmy. Jeden v extralize, druhý hraje ligu dorostu, což není obvyklé. Ne, že bychom byli doslova nadšení z toho, kolik máme dětí, ale naše situace není tak tragická, jak byla.

O hokeji se zároveň tvrdí, že jde o velmi drahý sport. Jak se snažíte přesvědčit rodiče, aby své děti do klubu zapsali?

Pravidelně pořádáme nábory v mateřských školách. Pomáhá nám i takzvaný Zimáček, tedy veřejné sportoviště pro lední sporty, které využívají školáci. Seznamují se tam s bruslením a může se jim to zalíbit natolik, že přijdou k nám do oddílu. Ale chci uvést na pravou míru mýtus, že hokej je drahý sport.

Vy si to nemyslíte?

Ne. Jsem přesvědčený, že hokej patří do kategorie sportů, které si rodiče můžou dovolit. Pokud někdo chce, aby jeho dítě sportovalo, příspěvky rozhodně nejsou to, co má od hokeje odrazovat. Jde o několik stovek korun měsíčně. Kromě toho máme v klubu zavedené, že pokud jde o matky samoživitelky nebo sociálně slabé rodiny, je možné zažádat o snížení, nebo dokonce odpuštění u odboru mládeže. Většinou vycházejí vstříc. I rodiny, pro které je pětistovka měsíčně moc, mají šanci.

To se ale bavíme jen o příspěvcích. Hodně peněz také stojí hokejová výstroj. Nebo ji hráči dostávají od klubu?

V akademiích je to přímo v podmínkách, takže tam poskytujeme kompletní vybavení. U mladších zase nabízíme k zapůjčení věci, které máme ve skladu. U výstroje brankářů, kde je to na peníze nejnáročnější, většinou půjčujeme lapačku, vyrážečku a betony.

Zmínil jste akademii Českého svazu ledního hokeje. Jihlava je jeden ze šestnácti klubů, které se tímto statutem můžou pyšnit. Je to pro vás velký krok kupředu?

Akademii je nutné brát jako součást celku. Pro mě osobně je největší přínos právě razítko, které stvrzuje, že fungování a zabezpečení klubu je na špičkové úrovni. Jinak bychom ho nedostali.

Jaké z toho plynou výhody?

Svaz klub se zmíněným statusem víc podporuje. My jsme se naopak zavázali, že budeme plnit určené podmínky, což je hodně nákladné. V konečné fázi je klub z finanční stránky kvůli akademii ve ztrátě, pokud se tedy bavíme čistě o penězích. Opakuji však, že hlavní přínos vidím v tom potvrzení naší dobré práce, metodiky a trenérského zázemí.

LUKÁŠ ZELENÝ