Ve městě patřili k váženým lidem, dnes se na některé z nich zapomíná. Alespoň podle toho, jak to vypadá na místě jejich posledního odpočinku. Marie Kameníková z Muzejního spolku v Třešti prošla před Dušičkami hroby některých významných občanů města a přiblížila jejich osud.

Kousek od horní brány třešťského hřbitova návštěvníci mohou najít hrob lékaře Josefa Konarovského, který dělal ve městě v letech 1877 až 1880 starostu. „Nepocházel z Třeště, ale působil zde jako lékař, starosta, a dokonce se založil první českou záložnu v Třešti," uvedla Marie Kameníková. A protože záložna později zkrachovala, tak použil zděděný majetek po rodičích a pole na to, aby pomohl lidem, kteří svůj majetek vložili do záložny.

Další výraznou osobností Třeště byl rovněž lékař a starosta František Richter. Ten se v Třešti narodil a také tu zemřel. Vystudoval lékařskou fakultu v Praze a po studiích se vrátil do Třeště, kde dělal nejprve obvodního lékaře. V letech 1920 až 1935 byl dokonce starostou. „Když byl starostou, udělal se ve městě vodovod. Tím pádem se výrazně zmírnily či vymizely různé infekce, například tyfus. Dále se za něj také město elektrifikovalo. Už se nemuselo svítit petrolejovými lampami," přiblížila přínos doktora Richtera, po kterém je ve městě pojmenovaná také jedna z hlavních ulic, členka muzejního spolku.

Byl pro město nejvýznamnějším lékařem, pomáhal založit Vzájemně dobročinný spolek Záchrana, který ve městě funguje dodnes. Tento spolek pomáhal v minulosti platit pohřby lidem ve městě, kteří neměli dostatek peněz. „Jeho dcera Jaroslava Richterová, která v rodinné hrobce také leží, byla učitelka. Pamatuji si, jak mě učila němčinu," dodala postřeh Kameníková.

Další výraznou osobností Třeště a okolí byl plukovník Josef Jiří Švec, který pocházel z Čenkova, místní části Třeště. Plukovník legií v Rusku Švec spáchal 25. října 1918 sebevraždu, poté, co jeho vojáci ztratili motivaci bojovat. „On, aby je povzbudil, tak spáchal sebevraždu. Na ten popud se vojáci vzepřeli a probojovali se dál do linie. Původně byl pohřbený v Rusku, ve 30. letech byl převezen do Prahy. Na pohřeb na Vítkově tehdy údajně mělo přijít až dvacet tisíc lidí," poznamenala Kameníková.

Za nacistické okupace byly jeho ostatky na příkaz gestapa převezeny do Třeště, kde plukovník odpočívá v rodinné hrobce.

Za zmínku stojí také hroby kněžích, kteří ve městě působili. Za všechny Kameníková přiblížila osud pátera Josefa Vlka. „Měl básnického ducha, u dolního vchodu na hřbitov jsou jeho verše," poznamenala místní historička a připojila příběh o tom, jak páter pomáhal chudým lidem. „Obchodníkům ve městě dával různé obnosy peněz, takže když k nim přišel nějaký chudý, tak dostal slevu nebo výrobek zadarmo. Na toto se přišlo až po jeho smrti. Za jeho života nechtěl, aby se vědělo, že lidi nepodporují obchodníci, ale on," připojila zajímavost Kameníková.

Lidé ovšem na třešťském hřbitově najdou mimo jiné i hrobku rodiny Josefa Aloise Schumpetera, učitele Karla Krištůfka, bratrů Bílkových a dalších hrdinů konce druhé světové války.