Proč jste se rozhodli nastudovat právě tuto Rybovu mši?

Nastudování mše iniciovalo náhodné nalezení katalogového lístku v Národním muzeu, na němž byl přípis, že jeden z opisů kompozice pochází z „Bystřice p. Pernštýnem". Ač pozměněný název, bylo pravděpodobné, že jde o hudebninu z našeho města. Domněnka se potvrdila, protože přímo na titulním listu je uvedeno, že byl získán „darem p. Černého z Bystřice n. Pernštýnem" roku 1908. František Černý v té době působil v bystřickém kostele jako varhaník a ředitel kůru. Komu opis věnoval a jak se ten pak dostal do sbírek muzea, není známé. Nastudování se navíc letos sešlo s dvojitým výročím Jakuba Jana Ryby, jenž se narodil v roce 1765 a zemřel v roce 1815.

Čím je mše tak zajímavá?

Součástí mešní tvorby Jakuba Jana Ryby je i několik pastorálních mší, které jsou, vyjma slavné České mše vánoční, prakticky neznámé. Mezi ně patří také Missa in D Festis Nativitatis Christi z roku 1788 určená pro jitřní mši 25. prosince. Pochází z raného období Rybova skladatelského života, ale tvoří v jeho tvorbě mezník poprvé využil interpolace českých veršů do textu výhradně latinského, a stojí tak na začátku cesty k České mši vánoční z roku 1796. Další rovina významu skladby se týká Bystřice nad Pernštejnem.

Jakým způsobem?

Jedná se v tuto chvíli o jedinou prokazatelně dochovanou a provozovanou skladbu z bystřického kůru, o čemž svědčí právě přípis a datace na jednom z pěti nalezených opisů skladby. Kdy a jak se do Bystřice hudebnina dostala, zůstává zatím tajemstvím, stejně jako bližší informace o jejím provozování, ale uložena tam byla ještě na začátku 20. století. Touto Rybovou mší, která se kdysi hrávala na kůru bystřického kostela, jsme chtěli připomenout skladatele a navázat na jeho slova, která si poznamenal do deníku v roce 1788, když nastoupil na své první učitelské místo v Rožmitále pod Třemšínem.

O jaká slova šlo?

Zapsal si tehdy: I v malém městě můžeš něco dobrého vykonat. My bychom na to rádi navázali a s pomocí hudby něco dobrého vykonali i pro naše malé město. Pomohlo nám město Bystřice nad Pernštejnem a nadace Život umělce, bez jejichž podpory by nebylo možné projekt realizovat.

Jak byste mši popsala?

Jako kompozice není rozsáhlá, sbor je doprovázený smyčci, flétnami, hornami, trubkou a tympány s obligátním varhanním doprovodem. Jde o typický příklad kantátové mše, kdy je text ordinaria rozdělen a zhudebněn formou sborů, ansámblů či árií. V Rybově díle však tvoří zásadní mezník, protože zde poprvé vkládá do latinského mešního textu české vsuvky.

Co vsuvky obsahují?

Jedná se většinou o zhudebnění kratších veršů, které doplňují text ordinária. Můžeme najít variaci písně ponocného, andělské sdělení o narození Spasitele nebo popěvek pastýře nabádajícího ostatní k cestě to Betléma. Nejrozsáhlejší českou vsuvkou je sopránová árie nahrazující Benedictus. Nejlépe však bude, aby se všichni zájemci přišli osobně seznámit s „novým" Rybovým dílem.

Kde všude se mší vystoupíte?

Premiéra bude podle původního určení skladby na Hod Boží 25. prosince při sváteční bohoslužbě v 9 hodin v kostele svatého Vavřince v Bystřici. Repríza v koncertním provedení bude týž den v 18 hodin na stejném místě při Vánočním koncertu bystřické ZUŠ. Opakovaní je plánováno 2. ledna v poutním kostele svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou v 16.30 hodin v rámci liturgie a koncertně pak 3. ledna v 17 hodin v kostele svatého Václava ve Zvoli.