Žabí láska je láskou až za hrob. A to doslova a do písmene. Například takové ropuchy, kterých při jejich cestách za rozmnožováním můžeme nyní na silnicích a stezkách potkávat čím dál více, mnohdy za svou náklonnost k druhému pohlaví zaplatí životem.

Ropuší samičky jsou větší než samci, kteří se ke své „vyvolené“ nechovají nijak galantně. Naopak, skočí jí na záda a nechají se odnést až k tůňce či rybníčku, kde pak dochází k rozmnožování. „Teď je takové krizové období, kdy se žáby hodně pohybují po krajině a směřují k tůním. Zabránit tomu, aby je přejelo auto, asi nemůžeme. Ale na cyklostezkách se jim dá vyhnout,“ podotýká Coufalová.

Anna Palečková, Poděšín, 4.3. 2020, 3450 g, 52 cm
OBRAZEM: Přišla na svět další krásná miminka ze Žďárska

Na jednu ropuší samičku připadá ve volné přírodě hned několik nápadníků. Tak se občas se stane, že si k místu rozmnožování nese na zádech více samců. Jejich „vášnivé objetí“ jí pak ve vodě může způsobit nepříjemnou smrt utopením.

A stává se také, že se ropuší samečci spletou a namísto na záda ropuší „krasavice“ vlezou na jiného tvora - třeba na mrtvého kapra nebo na skokana.

Pokud proběhne všechno hladce, naklade samička do vody vajíčka a samec je oplodní. Z vajíček se po dvanácti dnech vylíhnou pulci.

U Kochánova na Žďársku hořel les.
Příčina požáru s padesátitisícovou škodou u Kochánova? Nedbalost, tvrdí hasiči

Ekologicky laděná organizace Sdružení Krajina se stará o několik tůní vhodných k žabímu rozmnožování. Mnohé z nich její členové sami vybudovali. A některé slouží i jako přírodní učebny. „Máme tůňku na Hrnečnici u Nového Města na Moravě i na Hliníkách u Křižánek. Dělali jsme i tůně na Loukách v Jeníkově. A staráme se také o Laguny u Bohdalova a další,“ vyjmenovala některé z malých vodních ploch, jež opečovávají, Darina Coufalová.

„O tůňky se pravidelně staráme, vytrháváme například rostliny, které tam jsou nežádoucí. Žáby ke svému rozmnožování potřebují otevřenou hladinu,“ doplnila.