Jeden z pracovníků stanice Vladimír Coufal, přiblížil svou práci na meteorologické stanici na kopci Buzový u Kostelní Myslové a vysvětlil řadu mýtů, které u lidí přetrvávají. Lidé se rovněž dozvěděli, kdy naposledy pořádně sněžilo a jak se změnily průměrné roční teploty.
Za začátku zavedl Coufal návštěvníky na meteorologickou zahradu. „Tohle je meteorologická budka, ve které jsou skleněné teploměry a vlasový vlhkoměr. Ty už se dnes používají pouze jako záložní, všude máme automatická čidla," informoval přítomné Coufal.

Kromě budky je na zahradě ještě spousta jiných měřicích přístrojů, jako jsou například teploměry na měření půdy v určitých hloubkách, přístroje na měření výšky napadaného sněhu a srážkoměry. „Nejvíce sněhu v poslední době bylo v letech 2005 a 2006, od té doby je to se sněhem hodně špatné. Srážkoměry mají v sobě čidla, která nás upozorní, když začnou padat srážky. Zapisujeme totiž začátky i konce všech těchto atmosférických jevů – od rosy až po bouřky," doplnil informace Coufal.

Na zahradě nesmí chybět ani sondy pro měření přírodní radiace. „V době nehody v Černobylu zde přístroje ještě nebyly, ale jezdili sem pracovníci z tehdejší jediné jaderné elektrárny v Československu – Jaslovské Bohunice, v době výbuchu zde naměřili opravdu vysoké hodnoty," odpověděl na dotaz jednoho návštěvníka Coufal.

Na střeše stanice se poté nachází přístroje na měření síly, směru a rychlosti větru a také slunečního svitu.
Co všechno se v průběhu let v práci pozorovatele počasí změnilo? Všechna čidla jsou v současnosti propojená s počítačem, který sesbíraná data automaticky zapisuje. „Dříve se muselo chodit ven do budky každou hodinu a hodnoty se počítaly podle tabulek. Nyní se tam chodí pouze třikrát za den – v sedm hodin ráno, ve dvě odpoledne a v devět večer. Z těchto termínů se počítá i průměrná denní teplota. V devět hodin večer se systém přepne na automatický režim, který se vypíná až v pět hodin ráno," vyprávěl o usnadnění práce Coufal.

Coufal také krátce pohovořil o historii měření počasí v této oblasti. „První zmínky o pozorování počasí jsou z roku 1775 z jezuitské koleje v Telči. Až v roce 1946 začali v Telči sloužit vojáci, kteří měli pozorovatelnu na věži u svatého Jakuba. V roce 1950 se přestěhovali do volné krajiny na kopec Buzový a v roce 1953 přešel objekt pod správu Českého hydrometeorologického ústavu," sdělil Coufal.

Teploty stoupají

Ten si také postěžoval na současný vývoj počasí. „Průměrná roční teplota dříve byla okolo 6,9 stupně Celsia, za poslední dva roky se zvedla na 9,1 stupně, za letošní zimu ani jednou nenastala situace, kdy by byla promrzlá země. Také srážek a bouřek ubývá – nejvíce by jich mělo být v červenci a v srpnu. Dříve bývalo zhruba 60 bouřek v tomto období, dnes jich je okolo 35," vyjádřil své obavy Coufal.

Na konci prohlídky už jen zbývalo zodpovědět na dotazy návštěvníků, které se točily především okolo Velikonoc a prvního jarního dne. „Jedná se o astronomický jev, děti ve školách se to prostě budou muset přeučit, první jarní den teď bude 20. března zhruba po dobu 300 let," odpověděl Coufal na dotaz, proč nemá první jarní den stabilní datum. A jaké budou Velikonoce? „Celý tento týden by měla být stabilní teplota, oteplovat se začne až v sobotu, takže na Velikonoční pondělí bude o něco tepleji," přislíbil Coufal a tím uzavřel celou prohlídku. Teploty v neděli a v pondělí by mohly překročit deset stupňů.

A co extrémní teploty? I těmi se tady mohou pochlubit. Záznamy hovoří, že například v červenci roku 1983 zde naměřili 37, 1 stupně Celsia a v únoru roku 1956 minus 28,8 stupňů Celsia.

MARKÉTA JELÍNKOVÁ