Jestliže na počátku týdne byl podle zprávy krajského žňového dispečinku sklizen ozimý ječmen ze 75 procent, v současnosti by už mohl být pod střechou všechen. Na řadu už budou přicházet další druhy obilí.

Počasí v posledních dnech žně určitě nezkomplikovalo, od pondělí je na Pelhřimovsku slunečno a sucho. Zemědělci se tak postupně vrhnou i do dalších lánů se zralými klasy. „Žně na Vysočině, a tedy i na Pelhřimovsku, začaly podobně jako v minulých letech v polovině července. Z tohoto pohledu není start letošní sklizně obilí nikterak výjimečný," poznamenal Vlastimil Vaněk z Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Kraje Vysočina, který žňové práce monitoruje.

V nižších polohách, kde už sklizeň ozimého ječmene skončila, začali pěstitelé sklízet ozimou pšenici – druh obilí, který se v regionu pěstuje na největších plochách.

Méně pšenice, 
více ječmene

Plochy oseté obilím se ve srovnání s minulými roky zmenšily, a to jak na Pelhřimovsku, tak na celé Vysočině. Právě zmíněnou ozimou pšenicí oseli zemědělci na Pelhřimovsku poprvé méně než deset tisíc hektarů. „V rámci celého Kraje Vysočina se letos bude z menších ploch sklízet jak obilí, tak řepka," připomněl Vaněk.

Zatímco zemědělci budou sklízet méně ozimé pšenice a také žita a triticale, přibylo hektarů s jarním ječmenem i ozimým ječmenem a nepatrně také s jarní pšenicí a ovsem.

První čísla naznačují, že by výnosy nemusely být špatné. Z prvních 1 239 hektarů sklizeného ozimého ječmene byl průměrný hektarový výnos 5,90 tuny. Loni byl celkový hektarový výnos ozimého ječmene 5,70 tuny a v roce 2013 dokonce jen 4,27 tuny.

Jak dlouho budou letošní žně na Pelhřimovsku trvat, bude záležet především na počasí. Před rokem komplikovala závěr sklizně, a to hlavně ve vyšších polohách, nepřízeň počasí na přelomu srpna a září. Zatímco v roce 2013 bylo obilí sklizeno ze všech ploch už na začátku září, v minulém roce se závěr sklizně kvůli dešťům o zhruba dva týdny posunul.