Staré včelstvo totiž potřebuje omladit, rychlý nástup jara tomu ale nepomohl. Loňské včely slábnou a mladé ještě nejsou schopné opylovat. Ohrožena tím může být úroda ovoce.

Ještě na začátku dubna mnozí zametali sníh před svými dveřmi či vraty. Příroda se snažila, jak jen mohla, a ztracený čas pod sněhem dohnaly rostliny i stromy velmi rychle, na rozdíl od včelstev, která na svou generační obnovu potřebují až čtyřnásobné období.

„Příroda vše stihla během pouhých deseti dní, bohužel u včel to tak rychle nejde, u nich totiž platí zákonitost čtyřiceti dnů," řekl včelař Karel Slavík z Přeckova s tím, že nová silná generace včelstva potřebuje na svůj vývoj ve vajíčkách jednadvacet dní.

„Po vylíhnutí pak dalších patnáct až dvacet pracují v úle jako uklízečky, až poté se z ních stávají létavky, které jsou schopné opylovat květy," vysvětlil počáteční průběh včelího života.

Kvetoucí švestky nebo některé hrušně proto musely opylovat staré včely a při tom ještě pečovat o teprve líhnoucí se následovnice. Tím se výrazně oslabily.

„Část donešeného nektaru spotřebuje včelstvo na vynaloženou energii, zbytek zbude včelaři na vytočení. Letos to ale s jarním medem bude zlé, respektive nebude skoro žádný," upozornil Slavík s tím, že ohrožena kvůli nedostatečnému opylování může být také úroda ovoce.

Horší opylování ovocných stromů

„U nás je včelařů docela dost, takže zatím to vcelku jde. Mohou ale být lokality, kde s opylováním ovocných i dalších stromů může být skutečně problém. Snad si s tím příroda poradí," poznamenal Jiří Havelka ze Základní organizace Českého zahrádkářského svazu ve Vladislavi.

Tuhá zima by včelám nevadila, na rozdíl od té nedávné dlouhé. „Včely se shluknou kolem plodu a zvládají ho dostatečně zahřívat i třeba při venkovních minus dvaceti stupních. Letošní zima ale byla plná teplotních výkyvů, které včely bohužel vysilovaly," upřesnil.

Správnému vývoji a obnově včelstev může podle jejich chovatelů pomoci pouze a zase jen příroda. „V minulém týdnu se ochladilo, takže můžeme očekávat, že se vývoj květenství zpomalí. Dlouhá zima byla pro včely náročná, díky nynějšímu ochlazení to ale snad rychle doženou," zamýšlel se včelař Josef Syrový z Budišova.

Náročná zima postihla také úly Josefa Doležala z Hroznatína. „Proces je o několik týdnů opožděn a oddělky (nová včelstva poznámka redakce) zatím příliš nejsou. Na kvalitu medu to ale mít vliv určitě nebude, jestli na jeho množství se teď nedá odhadnout. Více budeme vědět až v průběhu sezóny," doplnil.

Řepka je pro včelaře jistotou

Podle Syrového se včely aktuálně zaměřují na kvetoucí jírovce maďaly, javory, buky a také pampelišky. „Hlavní rozpuk ale zaznamenává řepka, která je přibližně v úvodní třetině květenství. První hlavní snůška je u nás na Vysočině právě z ní. Seje se jí takové množství, že se pro nás stala relativní jistotou," poznamenal s tím, že pro včely není překážkou ani dvoukilometrová vzdálenost ke žlutým lánům.

„Každý se samozřejmě snažíme mít stanoviště v doletu, na zavčelení pochopitelně záleží, většinou to ale nebývá problém, protože včely si řepku najdou vcelku snadno," podotkl Syrový.

Zároveň odkázal na svátky Pankráce, Serváce a Bonifáce. „Uvidíme, jak se k tomu postaví zmrzlí muži, po nich budeme chytřejší. Počasí ale bývá nevyzpytatelné, zatím tak o úspěšnosti nebo neúspěšnosti sezóny rozhodnuto není," mínil budišovský včelař, který pečuje o více než stovku včelstev.