„Já mám kavky rád. Krmím je, už je mám naučené, že zaťukám na strom a ony se začnou slétat. Už ví, že přijde na řadu krmení. Hrozně mě baví je sledovat – kdy hnízdí, kam zalétávají,“ řekl Jaromír Kosek, který na Stalingradě bydlí od roku 1972.

Už jako kluk měl Jaromír Kosek ke kavkám kladný vztah. „Choval jsem doma ochočenou kavku, kam jsem se hnul, tam za mnou letěla. A když jsem jí házel desetníky nebo kamínky, chytala je do zobáku,“ zavzpomínal Jaromír Kosek.

Ale ani vlastní ochočený pták jej neodradil od toho, aby – coby malé dítě – neochutnal kavčí maso. „Můj tatínek byl z Maršovic a tam se dělávaly kavčí hody. Výborná byla polívka. Nadívané se kavky se nepřipravovaly, ale zato jsme jedli kavčí prsíčka. Teď se s nimi usmiřuji, krmím je,“ pousmál se Jaromír Kosek.

Sídliště Stalingrad, to jsou kouzelná zákoutí s unikátními domy, které připomínají výstavbu v severomoravském Havířově. Stejně jako tam, i ve Žďáře nad Sázavou se promítá umělecký směr, který byl u nás nejvíce uplatňován po druhé světové válce – socialistický realismus. Kromě už zmíněného Havířova se s podobnou architekturou lze setkat například v Ostravě, v Kladně nebo v Karviné.

Většina budov na Stalingradě prochází v poslední době rozsáhlou rekonstrukcí. Vlastníci se snaží vylepšit si své bydlení jak se dá. Občas se ale nevhodným zásahem poničí to, co bylo na objektu nejcennější. Mizí tak sgrafita i lunety – osobitá výzdoba let minulých. Namísto někdejších unikátních budov tak vznikají místa s domy s novými fasádami připomínající klasická panelová sídliště. A spolu s ozdobnými prvky mizí i možnosti pro hnízdění ptáků. „I náš dům se bude zateplovat a dostane novou fasádu. Tak nevím, kam pak kavky půjdou. Snad si najdou nový vchod,“ zadoufal Jaromír Kosek.

Ve Žďáře nad Sázavou sídlí největší kavčí kolonie z celého regionu. „V Novém Městě na Moravě víme jen o několika párech a kavky jsou i v Bystřici nad Pernštejnem. Hlavní kolonie se ale drží na Stalingradě, kde je ještě stará zástavba s větranou střechou - tam mají ptáci vletový vstup do půdních prostor. V místě kde končí střecha hnízdí. Mají to jako náhražku za své původní hnízdiště na skalách,“ vysvětlila ornitoložka Jana Hejtmánková ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Letošní turistickou sezonu zahájí v sobotu Šlakhamr, technická památka v Hamrech nad Sázavou. Ukázky své práce tam předvedou kováři a návštěvníci si s jejich pomocí budou moci sami zkusit vykovat třeba hřebík.
Šlakhamr v sobotu obsadí kováři, zájemci si vykovají hřebík

Příroda městu neustále ustupuje. Trávníky nahrazují dlážděné chodníky, zpevněné plochy pro sportoviště a další a další parkovací místa. Na Stalingradě se ale příroda pevně zachytila drápky a zuby nehty se tam drží, aby lidem mohla zprostředkovat pohled do uklidňující zeleně nebo na let ptáků. „Na Stalingradě už řadu let hnízdí okolo sto párů kavek. Jedinců je tam ale daleko více, musíme připočítat také mláďata. Rok co rok se jich tam pohybuje něco mezi 250 až 300 jedinci,“ řekla Jana Hejtmánková.

Ne všichni obyvatelé sídliště jsou ale kavkám nakloněni. „Nesnáším je. Mám od nich znečištěné auto a nemůžu ani pověsit prádlo ven,“ postěžovala si Ivana Rozehnalová.

Přestože některým místním obyvatelům soužití s ptáky vadí, kavky jsou naopak ve společnosti lidí docela spokojené. „ V zimě se jejich počet ještě o něco navýší, protože sídliště Stalingrad využívají jako své nocoviště i kavky, které přiletěly ze severu. Líbí se jim tam, letos se tam zdržovalo okolo 500 jedinců,“ podotkla Jana Hejtmánková.

„Kavky jsou chráněné, je jich velice málo. Pokud lidé odstraňují jejich hnízdiště, jednají protiprávně, dodala ornitoložka.

Porost napadený lýkožroutem smrkovým se musí vytěžit.
Lesy decimuje sucho a brouci

Kromě kavek stejné prostory využívají k hnízdění i další ptáci, například ohrožení a chránění rorýsi obecní. „Jsou to drobní černí ptáci s nápadně dlouhými křídly. O jejich hnízdění majitelé mnohdy nemají ani tušení. Nápadní jsou jen svými pískavými hlasy a akrobatickými lety okolo domů.

Při zateplování nebo opravách domů se jejich hnízdění často přehlédne, a proto jejich stavy v republice rapidně klesají. Pokud někdo plánuje opravu domu na Stalingradě, musí postupovat v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a požádat Správu Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy o výjimku,“ objasnila správný postup Jana Hejtmánková.