VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jihlavský radní Vymazal: Musíme změnit myšlení lidí

Jihlava – Přestože podle vlastních slov paradoxně městskou hromadnou dopravu (MHD) nevyužívá, musí se jí zabývat. Po posledních komunálních volbách se totiž bývalý primátor stal náměstkem primátora, který má ve své gesci oblast dopravy, a to obnáší i zásadní starost a zodpovědnost za fungování MHD ve městě. „Musíme hlavně změnit myšlení lidí, jejich přístup k mobilitě, aby MHD využívalo třeba ještě více cestujících," říká v rozhovoru pro Deník náměstek jihlavského primátora Jaroslav Vymazal (ODS).

7.3.2015
SDÍLEJ:

Náměstek jihlavského primátora Jaroslav Vymazal. Foto: archiv Deníku

O vás je známo, že jste vášnivý cyklista. Ale zeptám se, kdy jste naposledy jel po Jihlavě trolejbusem nebo autobusem?
Tady v Jihlavě městskou dopravu moc nevyužívám. Vzhledem k tomu, kde bydlím a kde pracuji, chodím pěšky nebo jezdím na kole. Autem jezdím ve dny, kdy vím, že ho budu potřebovat pro pracovní účely. V jiných městech však MHD rád využiji. Pro lidi, kteří ale denně dojíždějí do práce, a vzdálenost není komfortní, samozřejmě MHD smysl má. A pokud je MHD pohodlná a dostatečně rychlá, je to vhodný způsob dopravy. Pro město je velice dobře, pokud má kvalitně fungující městskou dopravu.

V tom případě se nabízí otázka: Kdy bude vyřešen dluh města obyvatelům ve smyslu zatrolejovaní ulice Vrchlického od nemocnice do Horního Kosova? Tato záležitost už byla v minulém programovém prohlášení rady města, kdy měl dopravu na starosti tehdejší lidovecký radní Josef Kodet, ale zatrolejování Vrchlického nakonec neprosadil.
Projekt je kompletně připraven k realizaci a byl připraven už dva roky předtím, ale v loňském roce se nezrealizoval ze dvou objektivních příčin. Tou první je, že Kraj Vysočina se rozhodl rekonstruovat silnici ve Starých Horách až k odbočce do Motorpalu. Z toho důvodu jsme se domluvili, že s projektem (zatrolejování ulice Vrchlického a troleje ve smyčce u železničního přejezdu ve Starých Horách – poznámka autora) počkáme. Druhá skutečnost je ta, že když se začalo připravovat nové programovací období, ukázalo se, že jak nebylo v předchozím období možné čerpat peníze na trolejové vedení, tak v nastávajícím to možné je. Byla by tedy škoda, kdybychom kvůli jednomu roku přišli o devět milionů korun. Natažení trolejí by se mělo zrealizovat v letošním roce. V nejhorším případě zkraje příštího roku. Do jízdních řádů by se to mohlo promítnout začátkem příštího roku.
O jakou částku tedy zhruba půjde a kolik bude možné čerpat z evropských fondů?
Jde o částku zhruba deset milionů a my máme možnost čerpat devadesát procent. Bylo by škoda toho nevyužít. To je myslím zodpovědné hospodaření města.

Znamená to, že při zatrolejování Vrchlického ulice by se současně připravila i smyčka u železničního přejezdu ve Starých Horách?
Co se týká smyčky, tedy natažení drátů, bude všechno připraveno. Vzniknou tam i nové zastávky, které budou sloužit jak meziměstské autobusové dopravě, tak i případně pro MHD. O tom by měl rozhodnout chystaný dopravní model. Nejprve ale bude potřeba posbírat relevantní data a podle nich dál postupovat.

Jak to vypadá s myšlenkou zatolejování oblasti Bedřichova? To je záležitost stará už několik desetiletí…
Tato záležitost je součástí nějakých vizí, ale samozřejmě jde o značné peníze. Zatím se jeví jako schůdnější řešit dopravu v těch částech města pomocí autobusů, momentálně lze něco ušetřit i díky vozům na zemní plyn. Zatím je v plánu zasíťovat zmíněnou ulici Vrchlického. A uvažujeme, zda by bylo možné trolejemi propojit ulici Hradební od ulice Žižkovy k City Parku. To by nám velmi pomohlo. Všechny trolejbusy by pak nemusely jezdit z Žižkovy ulice směrem k vysoké škole, ale mohly by jezdit ze Žižkovy ulice také směrem k City Parku. Jedná se o jednu z věcí, o které teď vážně uvažujeme. Uvidíme, jak se to promítne v dopravním modelu, který bychom mohli mít k dispozici začátkem příštího roku, pak by se záměr dal s pomocí peněz z Evropské unie realizovat.

A záležitost s ulicí Hradební je nyní vizí, nebo už má nějaký časový horizont?
Teď jde o vizi. Nové programovací období umožňuje čerpat peníze i na troleje, takže o to je to jednodušší a zajímavější z hlediska ekonomiky, pokud bychom na akci dostali až devadesát procent. Opět jde o otázku dopravního modelu. V této souvislosti také potřebujeme posílit měnírnu na Březinkách u Tesca, kde z obou stran jedou trolejbusy do kopce a kapacita měnírny je tam nedostačující.

Co se bude dít s budováním dopravního terminálu u městského vlakového nádraží?
Je samozřejmě stále ve hře. Dopravní terminál by měl svou funkci plnit se vším všudy a minimálně část trolejbusových linek tam bude muset zajíždět. To znamená, že včetně zmíněných akcí v ulicích Vrchlického a Hradební, jsou to s terminálem tři hlavní místa, kde by v nejbližší době troleje měly být vyřešeny. Dopravní terminály by měly být z fondů podpořeny, takže bychom jej mohli realizovat. Samozřejmě se ale bude stavět po etapách. Nás se netýká akorát objekt budovy městského vlakového nádraží.

Ano, to je záležitost mezi Českými drahami a Správou železniční dopravní cesty. Pokud se začne s modernizací tohoto nádraží, jak to ovlivní stavbu terminálu ze strany města?
Mohli bychom budovat terminál v komfortnější podobě. Ve vedení města si všichni uvědomují finanční náročnost výstavby dopravního terminálu, ale stejně si uvědomují jeho důležitost a potřebu udělat ho v komfortním provedení. Naší snahou ale bude, aby se dopravní terminál budoval co nejrychleji.

Pokud bychom výstavbu ohraničili současným volebním obdobím na komunální úrovni, tak se to ale i tak asi všechno nestihne…
Co se týká dopravního terminálu, tak se určitě v plné podobě nestihne. Navíc bude potřeba udělat i průchod, respektive podchod za kolejiště na ulici Mosteckou, aby se tento zatím odříznutý prostor propojil s oblastí terminálu.

Když se řekne komfort pro cestující v městské dopravě, co si pod tím představíte? (náměstek Vymazal dostal volný prostor k odpovědi; mezititulky – autor)


Začal bych komfortními vozidly. Myslím, že Jihlava má určitě splněno, protože máme nové bezbariérové vozy. Bezbariérovost má už i většina hodně využívaných zastávek. Potom jde o komfort v odbavování. To se týká Jihlavské karty. Nyní už ji devadesát procent cestujících využívá a myslím, že se jedná o velmi pohodlné odbavování.

Jízdní řády

Komfortem je také, aby spoje jezdily poměrně často. Tady vidím určitou rezervu. Teď jsem to nadhodil na představenstvu dopravního podniku, aby se řešením zabývalo. Časy, kdy jezdíme po třinácti minutách, jsou neobvyklé a nejsou moc komfortní, protože v každé hodině spoje jezdí jinak. Navrhoval jsem, abychom našli řešení, že by spoje jezdily po dvanácti minutách. Tím se jízdy zhustí, ale to zhuštění nemusí být třeba po celou dobu, může být v exponovaných časech a potom se zase může přejít do jiného režimu. Stejně tak o víkendech. Nemuseli bychom se bát prodloužit intervaly ze sedmnácti na dvacet minut. To je velmi komfortní, protože člověk pak ví, že mu spoj jede třeba v celou, ve dvacet, ve čtyřicet a znovu v celou. Totéž se týká pracovních dnů například s dvanáctiminutovými intervaly. Budu chtít, abychom se tím vážně zabývali, a pokud možno už v příštích nových jízdních řádech přišli s novými intervaly.

Telematika

Co je zcela zásadní, aby MHD byla ještě více využívaná, je, aby byla rychlejší. To se povedlo díky telematice a už první měsíce nám ukázaly, že telematika má obrovský pozitivní dopad, obzvlášť pro MHD, protože se zkrátily časy vyprazdňování křižovatek.
Vyhrazené jízdní pruhy

Teď pracujeme na další věci, a to na totální přednosti, což znamená zavedení bus pruhů. Jsme ve fázi dokončování projektování prvního bus pruhu, který by byl v ulici Brněnská a Hradební, zhruba od psychiatrické nemocnice až na křižovatku se Znojemskou ulicí. Na křižovatce u City Parku proto rozšíříme i odbočovací pruh doprava. Máme vyhlédnuto i zřízení bus pruhu v Havlíčkově ulici, kde jsou k tomu také dobré šířkové poměry.

Expresní linky

Z hustě obydlených zón, jako je třeba Horní Kosov či Dolina anebo sídliště Březinky, uvažujeme o zavedení expresních linek v době špiček do průmyslových zón. Věřím, že tento požadavek vzejde i z dopravního průzkumu. MHD by pak byla zase o něco zajímavější a komfortnější i pro lidi, kteří doposud jezdí autem.

Mobilita

Prioritně se musíme zabývat mobilitou, to jsou pěší, cyklisté a MHD. Jedná se o nejdůležitější a nejudržitelnější prvky. Individuální automobilová doprava má sice obrovský komfort, ale jednak město odlidšťuje a jednak způsobuje obrovské dopravní problémy. Proto musíme lidem nabízet a zkvalitňovat ty tři uvedené způsoby dopravy. Neříkám, že zapomeneme na automobily, ale v posledních letech se vše točilo především jen kolem aut. Dělalo se všechno možné, aby se situace zlepšila pro auta, ale ty tři další prvky dopravy byly opomíjeny. Ale trend ve světě je přesně opačný, tedy je ve prospěch tří prvně uvedených způsobů dopravy.

Ano, přesně tak. Na Západě, například ve švýcarských městech ve stejné velikostní kategorii sídel, jako je Jihlava, běžně jezdí kloubové vozy, dokonce třeba i tříčlánkové kloubové trolejbusy. I v menších sídlech než je Jihlava, tedy ve středně velkých městech, jako je třeba třicetitisícový Neuchâtel, provozují trolejbusy a jezdí tam kloubové vozy. Je to dáno tím, že dopravci se snaží o maximalizaci komfortu pro cestující. Například aby se co možná nejvíc lidí mohlo během cestování posadit. Dočkáme se takového přístupu i v Jihlavě?
Já věřím, že se k tomu v České republice zase vrátíme. Dřív to tak fungovalo. Když jsem studoval na gymnáziu, tak jsem také dojížděl a například ve špičkách bylo běžné, že vůz měl přívěs. Současná legislativa to údajně nedovoluje, ale já věřím, že příslušné normy by se mohly změnit.

Takže byste souhlasil s tím, že kloubové vozy by se na některých linkách v Jihlavě vyplatilo nasadit?
Určitě. Byla to jedna z věcí, o níž jsme hovořili s panem ředitelem dopravního podniku. On je rozdíl, jestli vezmete větší autobus nebo trolejbus anebo přívěs, anebo musíte nasadit dva vozy. Ekonomika pak vychází úplně jinak. Takže i v tomto bychom chtěli odstranit některé bariéry, a díky tomu bychom udělali hromadnou dopravu zase o něco zajímavější.

Je tedy možnost, že se Jihlavané dočkají třeba na lince C kloubových trolejbusů?
Je to možné. Potom bude záležet na průjezdnosti dané trati, na technických parametrech. Je velmi pravděpodobné, že v nějakém horizontu budeme řešit MHD právě takovým způsobem.

Tady bych znovu odkázal na příklad Švýcarska, kde opravdu jdou cestou, poskytnout cestujícím co nejvyšší komfort a zpětně se to odráží na tom, že počty přepravených osob rostou…
U nás v Jihlavě jsme na tom v podstatě dobře. Počet cestujících nám neklesá, což je dobrá zpráva. Musíme hlavně změnit myšlení lidí, jejich přístup k mobilitě, aby MHD využívalo třeba ještě více cestujících.

V této souvislosti někteří, třeba i vaši koaliční partneři v radě města, zmínili, že by bylo možné veřejnost znovu více přitáhnout k MHD například bezplatným jízdným pro mládež. Jak se na to díváte vy?
Je potřeba se na to podívat velmi střízlivě, protože jde o takové laciné populistické gesto. Jedná se o to, jestli má město dost financí takový stav pak udržet. MHD je jen jeden ze segmentů, které musí město zajistit. Příspěvek na MHD od města se nyní zvýšil na 61 milionů. Ale rozumím tomu, že dopravní podnik si musí vytvářet i nějaké rezervy, aby byl schopen si obnovovat vozový park. Na druhou stranu, jako město musíme dopravní podnik řídit efektivně a tlačit ho k nějakým eknomickým úsporám, což se prokázalo tím, že se například pořídily autobusy na stlačený zemní plyn, kde jsou obrovské úspory. Navíc má dopravní podnik i určité příjmy z prodeje na CNG čerpací stanici. Podobně například ze zájezdové činnosti. Čili musíme nutit podnik i k aktivitám tohoto typu, aby příspěvek města byl pokud možno co nejnižší. Je určitě zajímavé udělat nějaké slevy pro některé věkové skupiny, tomu se nebráním, ale je k zamyšlení, jestli jezdit úplně zadarmo, nebo s nějakou slevou.

Kompenzace města dopravci, to je zajímavá kapitola. Například je obrovský rozdíl mezi Jihlavou a rovněž padesátitisícovými Teplicemi, kde například v roce 2013 dostala soukromá, nikoliv městská, společnost ARRIVA Teplice provozující trolejbusy a městské autobusy dotaci od města ve výši 131 milionů korun…
Vidíte, já mám sice Jardu Kuberu (primátor Teplic a senátor za ODS – poznámka autora) rád, jsme kamarádi, ale oni v Teplicích nevlastní dopravní podnik. To je teorie některých politiků, že doprava není pro město, tak ať ji dělá někdo jiný. Ale soukromník je zřízen za účelem, aby měl zisk, a to co největší. A jak vidíte, je to pak na úkor města. Kdyby dopravní podnik provozovalo efektivně samo, tak by na MHD nemuselo dávat až tak velké peníze a mohlo by třeba budovat jinou infrastrukturu, kterou nemají.

Podobný příklad by se dal najít i na Vysočině…
Ano, třeba v Třebíči, tam MHD provozuje soukromý dopravce (společnost TRADO MAD patřící do skupiny ICOM transport – poznámka autora). Mají tam náklad na kilometr výrazně vyšší než v Jihlavě a je to logické. Město by si samozřejmě dopravní podnik mělo ponechat, pokud chce tlačit na efektivitu mobility, ale na druhou stranu, jak jsem již řekl, musí dopravní podnik tlačit do maximální efektivity. Z Třebíče tady za mnou byli a ptali se na to. V Jihlavě se nám třeba povedlo pořídit malé autobusy, které jezdí na méně vytížených linkách nebo spojích, a fantasticky se nám osvědčily. Je totiž potřeba hledat úsporná místa, a tím pádem může dopravní podnik někde i ušetřit.

Ušetřit se ale asi nebude dát na rekonstrukci jedné z původních jihlavských tramvají. Jednu vozovou skříň město zachránilo, když ji odkoupilo ze zahrady soukromé osoby. Co s tím historickým vozem bude dál? Teď stojí v garážích.
Pokud památkový ústav chce z té tramvaje udělat památku, tak památka není na běžné používání. Je to na to, ji někde vystavit. Ale udělat z ní památku, je pak o úplně jiných penězích. Město má tramvajovou skříň zakonzervovanou a v podstatě je ochotno ji zadarmo dát památkovému ústavu, ať ji zrestauruje a ať ji vystaví. Myslím, že pro město je jediná cesta, a to udělat repliku podle torza a podle dobové dokumentace. Repliku pak můžeme umístit někam v Jihlavě třeba na místo, kudy tramvaje jezdily, a můžeme ji využít jako informační bod a podobně. Podle mě je to otázka času, kdy město vynaloží peníze na vytvoření repliky tramvaje. Ale myslím, tak jak jsem to sondoval u kolegů, že teď asi dostane přednost rozhledna, která by se mohla obnovit na Šacberku.

A dočkají se tedy Jihlavané alespoň oné repliky tramvaje?
Určitě, já si myslím, že replika je schůdnější, protože nebude tak investičně náročná, jako by bylo zpamátnění toho torza.

Od historie k modernímu. Co nákup nových vozů, třeba už i kloubových trolejbusů? Jestli mám dobré informace, dopravní podnik by měl letos odprodat tři zbývající úplně nejstarší nízkopodlažní trolejbusy typu 21 Tr. Bylo by potřeba za ně pořídit náhradu, ne?
Teď to budeme řešit. Uvidíme, je možné, že se ve vozovém parku něco změní, je možné, že se to může týkat i kloubových trolejbusů a autobusů. Ne příští rok, ale v tom dalším roce. A jsou ve hře i třeba trolejbusy s bateriemi. I takové by případně mohlo být řešení pro přejezd úseku mezi Žižkovou ulicí a City Parkem, kdyby tam nebyly natažené troleje. Trolejbusy s bateriemi by úsek pak mohly překonávat alternativním způsobem. Teď ale čekáme na dopravní model. Pak věřím, že se shodneme na nějakém finálním řešení.

Autor: Petr Šmergl

7.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
46

ANO nevyhrálo na Brodsku jen v necelé desítce obcí

I sociální demokraté sledovali výsledky voleb společně.
18

Hodnocení voleb: Zklamání i naděje politiků

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZOVÁNO

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení