VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jsem jako Ferda mravenec, práce všeho druhu, říká kastelán Orlíku

Humpolec – Nad Humpolcem se ve výšce 635 metrů nad mořem tyčí zřícenina hradu Orlík.

25.6.2013
SDÍLEJ:

Na Orlíku je Pavel Koubek kastelánem od loňského jara. Na hradě se koná řada kulturních akcí, nejznámější jsou Středověké slavnosti. Foto: Zuzana Rodová

K vidění je tam řada věcí: hlavní věž, hradní kuchyň nebo nově otevřené malé hradní muzeum. Kromě samotné prohlídky hradu se návštěvníci mohou těšit mimo jiné na středověké slavnosti, filmový festival nebo šermířské dny. Návštěvníky u pokladny přivítá stále usměvavý a ochotný Pavel Koubek, který se o hrad stará a může se pyšnit tím, že je prvním kastelánem na Orlíku. Kromě práce kastelána se čtyřicetiletý Koubek zajímá o přírodu a o obnovu a záchranu zničených památek.

Jste prvním kastelánem na hradě Orlík. Jak jste se k této funkci dostal?
Pracoval jsem na hradě od začátku devadesátých let jako dobrovolník. Když se správní rada společnosti Castrum, která hrad spravuje, rozhodovala, že zaměstná kastelána, shodou okolností jsem byl zrovna bez práce. Správní rada společnosti mě oslovila, jestli bych ho mohl dělat, tak jsem na nabídku kývnul.

Co je náplní vaší práce?
Jelikož jsem tu jako zaměstnanec jediný, tak jsem takový Ferda mravenec práce všeho druhu. (smích) Od uklízení záchodů po ředitelskou funkci. Dělám zkrátka věci, které jsou potřeba. Uklízím, sedím v pokladně nebo vyřizuji smlouvy, dotace a podobně.

V jednom rozhovoru jste na sebe prozradil, že máte z papírování respekt. Je pro vás náročné?
Samozřejmě nejsem úředník, takže papírování není můj šálek kávy. Ale není toho příliš a beru to tak, že dnes se žádná práce a funkce bez papírování neobejde, takže i na hradě se musí papírovat.

Jaké práce děláte přímo na hradě?
Jelikož mám na starosti celý hrad, tak musím každé ráno, když přijedu, zkontrolovat, co se tu přes noc stalo či nestalo, jestli je všechno v pořádku. Pak samozřejmě musím zkontrolovat všechno vybavení, co tady máme, postarat se o pokladnu, o kuchyň, o záchody, o výstavy. Zkrátka kontroluji celý hrad.

Na hradě se také pořádají různé společenské a kulturní akce. Jejich organizaci a průběh také zajišťujete vy?
Spoustu věcí musím zajistit, ale kulturní akce jako třeba středověké slavnosti, kdy tady bude asi dva tisíce lidí, bych samozřejmě v jednom člověku nezvládnul. Takže je tady pak spousta dobrovolníků, kteří s organizací pomáhají.

Jak na vás působí samotný hrad a jakou tady cítíte atmosféru?
Samozřejmě je otázka, jak hrad působí na návštěvníky, kteří se sem přijdou jednou za čas podívat, a jak na člověka, který tady tráví spoustu dní od rána do večera, někdy od tmy do tmy. Ale samozřejmě hrad má svého ducha a myslím, že jeho opravy jsou dělány tak citelně, že se kvůli nim duch místa moc nevytrácí a moc se nezměnil.

Jaké opravy se provádí v současné době?
Na druhé hradní bráně se dostavuje zeď, protože tam byla jen rovná podlaha, a lidé tam proto nemohli, aby někdo nespadnul. Až se zeď dostaví, bude tvořit takové zábradlí, a lidé tam tak budou mít přístup.

Dokdy budou stavební práce probíhat?
Do konce června, potom se na chvilku přeruší, protože tady máme akci. Během letních prázdnin už by ale vše mělo být zprovozněné.

Jaké změny na hradě plánujete do budoucna?
V tuhle chvíli je tohle poslední největší zásah, který se zde bude odehrávat, ale stále se hovoří o tom, že by se mohla dostavět věž a udělat se z ní rozhledna. Zatím však nevíme, jak to dopadne, protože čekáme, jak se k tomu postaví město, které je vlastníkem hradu.

Jaký je zájem veřejnosti o návštěvu hradu?
V letošním roce je návštěvnost hodně ovlivněná počasím. Protože byla dlouho zima a deštivo, tak přišlo tak o třetinu méně lidí. Uvidíme, jaká bude letní sezona, jestli se nám to podaří dohnat, nebo ne.

A co se týče zájmu veřejnosti o památky obecně, myslíte, že památky stále lidi přitahují?
Myslím, že jsou stále v kurzu, i když návštěvnosti kolísají. Spousta lidí se ale chodí stále podívat.

Nemyslíte si, že příliš společenských akcí na památkách, jako jsou hrady a zámky, jim může uškodit?
Záleží na tom, co se na hradě dělá. Ale my se snažíme dělat kulturní akce, které na hrad patří, takže třeba středověké slavnosti a podobně. Ono bez kulturních akcí hrad samotný lidi nepřitáhne, takže bez nich to nejde. Samozřejmě děláme akce takové, aby hrad nebyl nějak poškozen.

Jak jsou opravy financovány?
Hrad je v majetku města Humpolce, takže většinu oprav platí město, ale my samozřejmě přispíváme ze vstupného, které vybereme.

Co by mohlo na hrad přilákat další návštěvníky?
Minulý týden jsme otevřeli hradní muzeum, což je taková malá expozice se spoustou fotografií a historickými předměty. Samozřejmě kvůli malému prostoru jich tam není moc, ale nejdůležitější jsou kachle, které se tu našly. Děti zase zajímá model hradu.

Jaký je nejzajímavější nebo nejhodnotnější nález, který se v hradním muzeu nachází?
Nejzajímavější z nálezů jsou právě kachle, respektive části kachlů, které se našly na hradě. Tady na hradě se našlo kachlů docela hodně a s různými motivy, a proto je Orlík v tomhle směru mezi odborníky docela vyhlášený.

Kachle nacházíte přímo i vy?
Jezdí sem pan archeolog doktor Dragoun. On je jediný člověk, který tady může oficiálně kopat. Já jsem také něco našel, ale jen v jeho přítomnosti, když jsem mu pomáhal. Sami tu kopat nemůžeme.

Kromě práce kastelána se věnujete ochraně přírody a obnovování památek. Jak jste se k takové činnosti dostal?
Vždycky říkám, že někoho zajímá fotbal, někdo kouká na filmy a někdo dělá ochranu přírody a ochranu památek. To je prostě v člověku, já se o památky zajímám prakticky od dětství. Jsem z vesnice, takže tam má člověk k památkám blízko, když je má vedle sebe. Že bych měl doma přímo nějaký vzor nebo někoho, kdo by mě k tomu vedl, se říct nedá. Než jsem dělal kastelána, tak jsem pracoval v různých občanských sdruženích nebo jsem byl řadu let ve stanici pro poraněné živočichy v Pavlově u Ledče nad Sázavou.

Můžete přiblížit ještě něco ze své další činnosti, které se věnujete?
V rámci činnosti občanského sdružení Zelené srdce se snažíme zachránit kapli svaté Anny u Pelhřimova, což je památka ve velice špatném stavu. Je to běh na dlouhou trať. V současné době jsou alespoň hotové nejhorší práce, které bylo nutné udělat, aby se kaple dál nerozpadala.

Staráte se i o Nápravníkovo stavení na humpolecké Zichpili. Co to obnáší?
Nápravníkovo stavení patří také pod společnost Castrum, které patří i hrad. Samozřejmě se nemůžu rozpůlit (smích), takže tam mám v pokladně brigádníka. Zajišťuji údržbu domu a to, aby tam byl průvodce, protože stavení je přístupné veřejnosti.

Na jaký svůj čin v oblasti záchrany památek či přírody jste nejvíce pyšný?
Těch věcí by byla spousta. Co mi ale dělá momentálně největší radost, je, že se nám podařilo alespoň částečně zachránit již zmíněnou kapli svaté Anny u Pelhřimova. Daří se nám ji dostat alespoň z nejhoršího stavu.

Máte v rodině někoho, komu byste předával své zkušenosti a vedl jej ke stejné činnosti, jakou děláte vy?
Snažím se trošku zapojovat své tři dcerky, ale rozhodnutí, jestli se tomu budou věnovat, je samozřejmě na nich. Zatím je docela baví zvířátka, ale na památky mají ještě dost času. Jsou ještě malé.

A máte někoho mezi přáteli a známými, kdo by zájem o věci, které děláte, projevoval a chtěl se jim sám také věnovat?
Ono dnes s tím předáváním je to velice těžké, protože lidé mají hodně málo času, a tohle jsou činnosti, které jsou většinou založené na dobrovolnosti. Takže lidí, kteří by se do takovéhle činnosti zapojovali, je hodně málo.

Baví vás dělat kastelána, u toho se starat o přírodu a obnovovat památky?
Kdyby mě to nebavilo, tak bych to nedělal. Ale na druhou stranu jsou také okamžiky, kdy si člověk říká, že se na to vykašle a přestane to dělat, protože když je těch aktivit hodně, tak potom se člověk dostane do stresu a nestíhá. Čas od času tedy nějaká krize proběhne, to neříkám, že ne. Ale baví mě to. A hodně.

hrad Orlík
Počátky Orlíku spadají do 14. století. První písemná zmínka pochází z roku 1404. Poté se na hradě střídali různí majitelé, a to až do 17. století, kdy chybí zprávy o hradu. Zřejmě byl pobořen a užíván k hospodářským účelům. Pak začal chátrat. V roce 1911 hrozilo zřícení věže, a tak došlo na popud rodáků k záchraně hradu. Ve 20. století ale hrad dál pustnul a lidé z něj brali kameny. Od 90. let 20. století se ho daří opravovat. Roku  1997 vznikla společnost Castrum, která zajišťuje jeho správu.

Zuzana Rodová

Autor: Redakce

25.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Josef Mladý

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Volby na Vysočině.
AKTUALIZUJEME
46

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Vysočina – Pracovníci Krajského úřadu Kraje Vysočina, kteří tradičně na volby na Vysočině dohlíželi, se během hlasování nesetkali s žádným závažným problémem nebo nedostatkem.

Přibyslav: Voliči jsou vzorní

Přibyslav – Ve třech volebních okrscích se volilo v Přibyslavi. Do budovy radnice přicházeli jak obyvatelé města, tak i voliči ze všech místních částí. V každém okrsku bylo zapsaných přes tisíc voličů, účast už v pátek překročila 40 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení