Za pár měsíců si možná už budete moci kácet na vlastní zahradě, jak se vám zlíbí. Ministerstvo životního prostředí totiž přišlo s novelou, která má povolit kácení stromů na soukromých zahradách bez omezení. Pokud návrh projde, bude platit už od začátku července. Povolování prý úřady zbytečně zatěžuje a ministerstvo spoléhá především na zdravý rozum majitelů zahrad.

Ochránci přírody i některé odbory životního prostředí ovšem nadšení ministerstva nesdílí. Jediní, komu se uleví, budou zahrádkáři. Při černém kácení se nebudou muset bát zlomyslnosti sousedů, kteří by je chtěli úřadům udat. „To víte, že lidé kácí na černo, a potom to před sousedy všemožně maskují. Nakonec záleží na sousedech, zda to úřadům nenahlásí," potvrdil zkušenosti z praxe jihlavský zahrádkář Josef Benda.

Ten navrhovanou novelu ministerstva vítá a podle něj se zahrádkářům uleví. „Je to určité osvobození, každý se bude moci o své stromoví na zahradě starat podle svého nejlepšího vědomí," zamyslel se Benda, který si ovšem uvědomuje, že na některých zahradách rostou stromy, které mají vysokou historickou hodnotu.

Na toto úskalí totiž upozorňují také ochránci přírody, kteří ministerstvu vyčítají, že vylévá vaničku i s dítětem. „Na zahradách nerostou jen ovocné stromy, ale i lípy, duby a stromy staré stovky let. Ty mají významnou estetickou, zdravotní a krajinářskou hodnotu. O tom, že vlastník není vždy rozumný, svědčí žádosti o pokácení hodnotných dřevin, ke kterým jsme se vyjadřovali," pochybuje o čistých úmyslech některých vlastníků Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody a apeluje v této věci i na veřejnost.

Český svaz ochránců přírody zaslal ministerstvu své připomínky k chystaným změnám 
v ochraně stromů už loni 
v prosinci, ale dodnes na ně nedostal žádnou odpověď.

Jak to ovšem chodí v praxi na odboru životního prostředí? Statistiku toho, kolik lidí zažádá o kácení na vlastních zahradách samostatně nevedou. Ročně například na jihlavský magistrát přijdou desítky až stovky žádostí o kácení dřevin. Ohledně kácení na zahradách jich je minimum. „Za poslední rok jsme obdrželi 31 žádostí o povolení kácení na zahradách, z toho jednou jsme vydali nesouhlas 
s kácením a ve dvou případech šlo o částečný nesouhlas," přiblížila žádosti o kácení na zahradách Katarína Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí jihlavské radnice.

Podle Ruschkové je stávající režim, kdy si majitelé stromů, které mají větší obvod kmene než osmdesát centimetrů a jsou vyšší než sto třicet centimetrů, musí žádat 
o povolení, lepší.

Upozorňuje totiž opět na přírodní bohatství, které na zahradách mnohdy roste. „Někde jsou obrovské staleté stromy, které mají velkou hodnotu," připojila Ruschková obavy o to, že se někteří majitelé v případě platnosti nového nařízení budou ke stromům chovat necitlivě.

Také na odbor jihlavského magistrátu prý občas přijdou sousedi, kteří nahlásí případ nelegálně pokáceného stromu. Odbor životního prostředí potom takové případy prověřuje. Za pokácení bez povolení hrozí fyzickým osobám finanční pokuty od pěti do padesáti tisíc korun podle rozsahu škod.

Další oslovené úřady mají podobné zkušenosti jako odbor životního prostředí jihlavského magistrátu.