Ptákem roku se tento rok stal čáp bílý a čáp černý. Letošní sledování jednotlivých čapích hnízdišť ve Žďárských vrších by vydalo na celou knihu šťastných i tragických ptačích příběhů. Jeden z nich se odehrával v Jamách. Čápi se tam stali nejvíce sledovanými tvory, zvláště v prvním prázdninovém měsíci.

„Obec fungovala jako prostředník mezi firmou E.ON a ochranou přírody. Jakmile u nás začali čápi hnízdit, přijeli zaměstnanci E.ONu a hnízdo shodili. Přišlo mi líto čápa, protože dostal evidentně vynadáno od čápice, že neumí ani postavit příbytek. Čápů se nám zželelo, proto jsme zavolali na vedení firmy a domluvili se s nimi, že dodají nový sloup a vyrobí podložku, na kterou se pak nainstaluje nové hnízdo a čápi se přestěhují," popsal ptačí drama starosta Jam Jiří Šikl.

Čápice snesla a vyseděla vejce a malá čápata se měla čile k světu. To ovšem ještě netušila, co všechno je čeká.

„Konzultovali jsme to s naším vedoucím Václavem Hlaváčem, který má s podobnými situacemi zkušenosti. Poradil nám, že je máme přestěhovat v době, kdy bude mladým šest týdnů," pokračovala zaměstnankyně Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a zároveň jamská obyvatelka Petra Doležalová.

Ochranáři přijeli s plošinou a sundali šestitýdenní čápy za nadšené účasti místních na zem, kde je následně okroužkovali. „Na podložku na druhém sloupu jsme pak nainstalovali vypletené vrbové hnízdo a ptáky jsme přestěhovali," dodala Petra Doležalová.

Tímto ale práce jamských obyvatel ještě zdaleka nekončila. „Čtyřiadvacet hodin jsme hlídali a sledovali, jestli začnou staří krmit mláďata. Kdyby se tak nestalo, museli bychom je vrátit. Nejdříve se nic nedělo a my jsme se pomalu chystali na zpětné stěhování. Protože jsme hned nesehnali plošinu, trochu jsme se opozdili a čápi mezitím mláďata nakrmili," sdělil starosta Šikl. „Místní důchodce pan Karmasin seděl celý den na slunku pod hnízdem a obětavě pozoroval ptáky, jestli začnou krmit," doplnila s úsměvem Petra Doležalová.

Čápi se stali místními hrdiny. Nejenže se o nich neustále debatovalo a všichni obyvatelé Jam ptačí rodinku pozorovali, ale jejich fotografie byly vyvěšeny i na internetových stránkách obce. „Na novém sloupu zůstali mladí čápi, jejich rodiče na starém. Takže nové hnízdo pojali jako dětský pokoj," přidal další perličku z ptačího života Jiří Šikl.

Ovšem nejen v Jamách se letos odehrával příběh čapí rodiny. „Každý průběh hnízdění byl jiný, zaznamenali jsme spoustu zajímavostí. Třeba v Novém Městě na Moravě jsme při odečtení kroužku samice zjistili, že jde o ptáka, který vloni chodil po nádvoří žďárského zámku a my jsme jej odchytili. V hnízdě byla čtyři vejce, ale narodilo se jen jedno čápě. To navíc 20. července vítr shodil z hnízda, mělo poraněnou nohu a my jsme ho museli odvézt do záchranné stanice do Pasíček. Odtamtud bylo 4. srpna vypuštěno," popsal ornitolog Jaromír Čejka.

Novoměstské mládě se na svou podzimní pouť za sluncem vydalo samo. Jeho rodiče jej ještě na přelomu září a srpna čekali. „Ještě 2. září byl pár na hnízdě, už ale odletěl. Konečně jim došlo, že už se mláděte nedočkají," řekl ornitolog Čejka.

Bitva osmnácti ptáků

Tragicky skončil v dubnu čáp na sádkách ve Žďáře nad Sázavou. „Našli jsme ho mrtvého, měl polský kroužek," potvrdil Jaromír Čejka.

Ve Žďáře zasahovali ochranáři také 13. srpna. Jedno mládě se zachytilo nohou za zábranu proti sněhu na střeše biskupství. „S pomocí hasičů se nám jej podařilo sundat a vypustili jsme ho. Neumělo ale lítat, proto jsme mládě museli převézt do záchranné stanice do Pavlova," uvedl ornitolog. Jeho sourozenec koncem srpna odlétl spolu s rodiči.

Naopak v Bohuňově se čápům bílým vůbec nepodařilo vyhnízdit. A hnízdění bylo neúspěšné také v Dalečíně, v Dlouhém nebo v Horní Libochové. „Velká bitva osmnácti čápů o hnízdo se strhla v polovině června v Heřmanově. Nakonec tam jeden pár zůstal, ale mladé nevyvedl," řekl Jaromír Čejka.

Monitoring ochranářů už má jasné výsledky. Ve Žďárských vrších bylo letos odchováno více než třicet čápat a spolu se svými rodiči už míří na jih.