Klíšťata ohrožují lidi i ve vyšších nadmořských výškách

„Nejvíce nakažených lidí jsme zaznamenali na Jihlavsku, tam jich bylo čtrnáct. Na Havlíčkobrodsku jich bylo sedm, na Pelhřimovsku máme hlášeny pouze čtyři případy. Na Třebíčsku sedm a na Žďársku dvanáct případů,“ informovala Radka Štěpánková, vedoucí jihlavského protiepidemického odboru.

Tato čísla ovšem ještě ani zdaleka nejsou konečná. „Pravdou je, že během posledních týdnů ještě asi několik dalších případů přibylo. Ty ještě nejsou epidemiologicky došetřeny. Hlášení dostáváme s určitým odstupem, chvíli trvá, než se určí diagnóza,“ vysvětlila vedoucí epidemiologie územního pracoviště Krajské hygienické stanice ve Žďáře nad Sázavou Renée Mašová.

Na výskytu dalších možných případů se podle ní podepsalo letošní příjemné podzimní počasí. „Rostly hodně houby a lidé chodili častěji do přírody. Jsou to nákazy z doby, kdy se lidé více pohybovali venku a možnost akvirace klíšťat byla daleko větší, než nyní v posledních dnech,“ vysvětlila Renée Mašová.

V tomto týdnu je aktivita klíšťat na stupni jedna. To znamená velmi malé riziko toho, že si člověk přinese z procházky v přírodě domů „nezvaného hosta“, který ho může ohrozit nejen na zdraví, ale také na životě.

Města na Žďársku opět rozzáří vánoční výzdoba

Onemocnění klíšťovou encefalitidou začíná nenápadně. Nejprve se objevují bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Mnozí tyto příznaky připisují chřipkovému onemocnění. Po několika dnech obtíže zcela odezní a jeden až dva týdny jsou pacienti bez jakýchkoliv symptomů, které by ukazovaly na závažné onemocnění. Poté nastává druhá fáze. Vyznačuje se prudkými bolestmi hlavy doprovázenými horečkami, nevolností a zvracením. Nemocný je světloplachý, objevuje se ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Ve výjimečných případech dochází k úmrtí, přibližně jedna čtvrtina z těch, kteří onemocní klíšťovou encefalitidou, má pak trvalé následky.

Další nebezpečnou nemocí, kterou je možné prostřednictvím, klíštěte dostat, je lymská borelióza. Ani v případě tohoto onemocnění není o co stát. „Měl jsem klíště a asi po čtrnácti dnech bylo místo, kde se mi přisálo, zarudlé. Zároveň jako bych dostal nějakou virózu, bolely mě svaly a klouby a měl jsem zvýšenou teplotu. Ale byl jsem zvyklý přecházet nachlazení a chřipky, tak jsem si toho nevšímal,“ popsal počátek onemocnění lymskou boreliózou Roman Koutný ze Žďáru nad Sázavou.

Kromě příznaků klasického nachlazení registroval muž i nezvyklý třes v pravé ruce. „Pak jsem začal i kulhat. To už jsem měl za sebou několikerou návštěvu doktorů. Ti nakonec zjistili, že jsem měl boreliózu a ta mi rozjela Parkinsonovu nemoc,“ uzavřel Roman Koutný.

Vodaři posilují zdroj o nové vrty, tlačí je k tomu suchá léta

Nejlepší obranou proti nákaze klíšťovou encefalitidou je očkování. V případě lymské boreliózy doposud podobná možnost ochrany neexistuje.

Domovinou klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy, křoviny a porosty na okrajích vodních toků. Klíšťata se ovšem nevyskytují pouze ve volné přírodě, lidé si je velice často přinášejí z procházky v parku nebo z pobytu na zahradě. Naopak výrazně méně klíšťat bývá v jehličnatých lesích nebo v kamenitém prostředí s minimem porostu. Místem, kde se vůbec nevyskytují, jsou zemědělské kultury.

Dříve se uvádělo, že se stoupající nadmořskou výškou velikost populace klíštěte klesá a riziko nákazy je tak mnohem menší. To už dnes ale prakticky neplatí. „Souvisí to s globálním oteplováním. Klíšťata i ve vyšších polohách lépe přežívají zimu, takže jsou už všude. Kdysi si lidé z lesa přinášeli domů pouze velká, dospělá klíšťata. Nyní na sobě nacházíme i jejich larvy, které dříve „obtěžovaly“ pouze menší savce. Larvy jsou velmi drobounké, lehce se přehlídnou, takže by se lidé po návratu z přírody měli opravdu dokonale prohlédnout,“ podotkla mluvčí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Jana Hejtmánková.

Krabice plné dárků potěší i děti na Vysočině