Strany i nezávislí kandidáti budou mít čas na sestavení a odevzdání obecních kandidátek do 31. července. Ve stejný den skončí také lhůta pro nominace na senátory ve 27 z 81 senátních volebních obvodů, v nichž se bude volit.

O tom, kdo bude k volbám připuštěn, rozhodnou registrační úřady nejpozději 17. srpna v případě senátních voleb, o den později pak v případě voleb komunálních.

V komunálních volbách bude v Praze i ve většina krajských měst obhajovat své vítězství hnutí ANO, které volby vyhrálo i celorepublikově pokud jde o celkový počet hlasů. Nejvíce mandátů ze stran ovšem získaly KDU-ČSL, ČSSD, KSČM, ODS a Starostové.

ČSSD bude na podzim obhajovat vítězství ve 13 senátních obvodech. ODS obhajuje čtyři výhry, frakce KDU-ČSL a Starostů po třech, KSČM, Piráti, Zelení a Strana práv občanů po jednom vítězství. Hnutí ANO, které vyhrálo loňské sněmovní volby, by mohlo svou pozici v Senátu jen posílit, podobně jako SPD Tomia Okamury.

K většině je v Senátu třeba 41 hlasů při přítomnosti všech senátorů, k ústavní většině za stejných podmínek 49 hlasů. Klub ČSSD tvoří nyní po úmrtí Jana Hajdy 24 senátorů, lidovecká frakce má 16 členů, STAN 12, ODS deset. ANO má šest senátorů, SPO i KSČM jednoho, SPD nemá žádného.

Zeman pro termín voleb do zastupitelstev obcí zvolil nejzazší možný. Minulé celostátní obecní volby se konaly 10. a 11. října 2014, letošní se proto musí uskutečnit nejpozději na začátku prvního říjnového víkendu. Senátní volby mohly být ještě o týden či dva později, tedy ve stejných dnech, v jakých se uskutečnily před šesti lety.

Termín voleb vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Zeman měl na tento úkon čas do počátku července. Volby do obecních zastupitelstev se musejí konat ve třicetidenní lhůtě končící dnem uplynutí volebního období místních zastupitelů. Stejné pravidlo platí i pro senátní volby.