I taková je situace v našich městech a  na tuzemských cestách. Krádeže nevybíravých zlodějů postihly i Pelhřimovsko.

Loni v létě zmizela z pelhřimovské Děkanské zahrady měděná busta buditele Františka Bernarda Vaňka. Před měsícem zmizel svod z hlavního pelhřimovského kostela a krátce poté si zloději políčili i na kapličku u Křemešníku. Zmizelo z ní celé měděné opláštění střechy a spolu s poškozeným bedněním se tak škoda vyšplhala na sto tisíc korun.

Všechny tyto kovové komponenty, či dokonce části historických památek v drtivé většině končí ve sběrnách kovů a druhotných surovin. Zloději si tak mnohdy přijdou na nemalé peníze.

„Ceny železa se pohybují od čtyř do necelých šesti korun za kilo, u hliníku je to od dvaceti do šestadvaceti a u mědi se už pohybujeme v částkách sto šestnáct až sto dvacet jedna korun za kilogram," prozrazuje jednatelka pacovské sběrny FeMi centrum Jitka Prokopová.

Za pomoci obrázků

Svaz měst a obcí České republiky a Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí ve spolupráci s policií, Ředitelstvím silnic a dálnic, Českou obchodní inspekcí a Českou inspekcí životního prostředí se rozhodly proti podobným případům rázně zakročit.
Nyní nechaly vydat obrazový katalog, v němž majitelé a provozovatelé sběren najdou vyfotografované předměty, které jsou nejčastěji terčem krádeží.

V katalogu je možné najít popisy a obrázky nejen předmětů souvisejících se železnicemi, na kterých se krade nejčastěji, ale i s dopravou obecně a obecním majetkem.

Pro změny legislativy tímto směrem jsou i starostové obcí Pelhřimovska. „Rozhodně by se s tím mělo něco dělat. Vždyť podobných krádeží je tolik! U nás se ztratily třeba svody u kostela nebo měděné pokovování na hradě Orlík. Nějaké řešení by se jistě našlo," uvažuje starosta Humpolce Jiří Kučera.

A podobného názoru je také pelhřimovský starosta Leopold Bambula. „Podporuji stanovisko, aby kovy nebyly vykupovány od fyzických osob, ale jen od firem a podnikatelů. Takhle už to nejde dál. Dochází ke krádežím, například poklopů od kanálů, nebo dokonce církevního majetku," uvádí Bambula.

Města do činnosti sběren zasahovat nemohou. „Sběrny jsou soukromé. Nemůžeme vydat žádnou vyhlášku, omezili bychom tak podnikání," dodává Bambula.

Činnost sběren podléhá zákonu už nyní. „Musíme zapisovat číslo občanského průkazu, jméno a trvalé bydliště všech, od nichž něco koupíme. Máme zakázáno vykupovat věci týkající se dopravy, a to železniční i silniční," vysvětluje už zmíněná Jitka Prokopová. Zároveň ale dodává, že někdy není lehké rozeznat, zda jsou kovy skutečně kradené.

Zcizené předměty může výkupnám zabavit policie. Na jejich vykupování tak tratí nejen okradený, ale pak i samotná sběrna. „Naše firma se řídí zákonem. Rozhodně od fyzických osob nevykupujeme například poklopy od kanálů nebo dopravní značky," říká zaměstnanec Sběrných surovin v Počátkách Luděk Havlů.

„Jsme zastánci toho, aby sběrny nevykupovaly kradené předměty, na to je ale potřeba zásah shora. Především zrušení nepoctivých sběren," míní Prokopová. Katalog lze získat na webu Institutu pro udržitelný rozvoj měst a obcí.

Karolína Hovorková