Je reálné, že práce na rekonstrukci mostu v centru krajského města začnou už v únoru příštího roku s tím, že úplné uzavření mostu pro dopravu je plánováno od dubna.


„Pokud však bude stavbařům přát počasí, může být termín uzavření i dřívější. Pokud se z jakéhokoli důvodu neposunou navržené termíny, most by měl být zprovozněn k 1. listopadu 2018,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Obavy z možného zpoždění straší řidiče i politiky. Například oprava důležitého mostu v centru Třebíče se nakonec prodloužila o několik měsíců. Kdyby podobná situace nastala v Jihlavě, pocítí to nejen tisíce obyvatel města, ale také jihlavští komunální politici. Ty budou kritizovat občané za komplikace v dopravě, které oprava mostu přinese. Navíc se na podzim konají komunální volby.

Oprava Brněnského mostu není nijak jednoduchou záležitostí. Most převádí silnici II. třídy přes hluboké údolí a říčku Jihlávku. Podle provedeného diagnostického průzkumu je most ve špatném technickém stavu. Do vnitřní konstrukce mostu zatéká, a ten koroduje. Oprava bude poměrně rozsáhlá.

„Nejdříve dojde k odstranění mostního svršku až na nosnou konstrukci, ubourání říms a chodníků. Následně se bude nosná konstrukce zvedat po jednotlivých polích, aby bylo možno provést údržbu ložisek. Bude provedena sanace nosné konstrukce i spodní stavby. Poté dojde k pokládce nové železobetonové desky, betonáži říms a pokládce vozovkových vrstev,“ popisuje celou stavbu Radek Žižka z krajského odboru dopravy a silničního hospodářství.

Nyní musí ještě kraj s vybranou olomouckou firmou uzavřít smlouvu. Po jejím podpisu mohou práce fyzicky začít. Na opravu mostu by Kraj Vysočina rád získal finanční podporu z Integrovaného regionálního operačního programu. Rada kraje proto při svém zasedání schválila rovněž podání žádosti.

V nejvyšším místě je most osmnáct metrů vysoký a je téměř dvě stě metrů dlouhý.

Nový Brněnský most byl dokončen v roce 1956. Na rozdíl od svého staršího jmenovce je kamenný jen částečně, většinu tvoří železobeton. Za svoji podobu vděčí, stejně jako jihlavský most Znojemský, Ondřeji Hurychovi.

Stavitel, původem z Telče, je považovaný za průkopníka v užití předpjatého betonu v mostním stavitelství. Na Brněnském a Znojemském mostě metodu také poprvé vyzkoušel. Naposledy byl most zásadněji opravován v roce 1997.