„Sešli jsme se už poněkolikáté, abychom zhodnotili stav lesů, které máme ve správě. Hledáme cesty, jak přežít. Situace je kritická, bez vnější pomoci ji nedokážeme zvládnout. Ceny dříví jsou o padesát procent nižší, než před rokem a půl a nedovolují nám financovat náklady na zalesňování,“ přiblížil situaci na Vysočině Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí.

Kromě nedostatku financí tlačí lesníky také nouze o kvalifikované pracovníky. „Lidí, kteří jsou ochotni pracovat rukama v lese je čím dál méně,“ posteskl si Jiří Svoboda.

Novela lesního zákona sice odložila některé povinnosti majitelů lesů, neřeší ovšem situaci komplexně. „Je to trochu úleva, hlavně pro ty, kteří nestíhají vytěžit kůrovcové dříví a zalesnit holiny,“ poznamenal Jiří Svoboda. „Bohužel celá situace se stále komplikuje. Kůrovcová kalamita je na Vysočině už druhý rok a zatím jsme neobdrželi jedinou pomoc, kterou bychom opravdu pociťovali,“ dodal.

Odborná veřejnost se shoduje v tom, že situace v lesích na Vysočině je dramatická. „Podstatná část našich porostů vznikla v roce 1930 po velké živelné kalamitě. Takže všude máme dnes stejně staré porosty, tímto má kůrovec prostřený stůl. Pokud tyto lesy napadne, nezůstane tu vůbec nic,“ řekla Aneta Dvořáková ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.