Podle sdružení praktických lékařů takzvaný obvoďák ošetří denně až 50 pacientů i víc a k tomu řeší denně desítky telefonátů od lidí, kteří se domnívají, že se nakazili koronavirem nebo volají a rovnou žádají karanténu.

„Musíme se spolehnout na to, co nám řekne pacient. Často to vypadá tak, že pacienti volají a řeknou, že z hygieny vzkazují, abychom pacientům vystavili karanténu. To je věc dlouhodobě nepřijatelná,“ postěžoval si předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Navíc praktiků je podle předsedy málo, jsou přetížení a stárnou. Řada z nich spadá dokonce do takzvané rizikové skupiny, takže jsou sami vážně ohroženi koronavirem.  Ordinace praktiků nyní zažívají nápor. Případy se řeší dokonce po telefonu dnes a denně.

„Epidemie koronaviru je nejhorší období za 40 let mojí praxe. Sám jsem se octnul v karanténě. Musel jsem zůstat doma, ale s ohledem na pacienty jsem zřídil konzultační hodiny. Jenže telefon zvonil doslova od rána do večera, byly to hrozné dva týdny ,“ potvrdil slova Petra Šonky praktický lékař Jiří Havránek z Jihlavy. Jak dodal, i komunikace s pacienty je někdy svízelná. „Zamlčují často důležitá fakta. Bohužel mnozí z podvědomé obavy nebo neznalosti věci. Neřeknou nám, že se setkali s někým, kdo mohl být nakažen, takže ohrožují i naše zdraví,“ konstatoval lékař.

„Jedním slovem, šílené. Od rána, kdy jsem začal ordinovat jsem měl už čtyřicet telefonů,“ reagoval praktický lékař Jaroslav Pučalík z Havlíčkobrodska. Jak upřesnil, pacienti volají každou chvíli, že mají potvrzeno z hygieny, že jsou pozitivní na virus. Takže s tím je podle doktora Pučalíka spojena náročná administrativa, stejně jako v případě, že pacient má po karanténě a končí neschopenku. „Celé dlouhé minuty jen sedím u počítače a dělám úřednickou práci.

Nemluvě o tom, že často mi pacienti neříkají úplně všechno, co potřebuji vědět. K tomu se musím starat o svoje další pacienty. Vyšetření, preventivní prohlídky a samozřejmě očkování proti běžné chřipce. To očkování proti chřipce dělám už čtrnáct dní,“ konstatoval doktor Pučalík.

Přesčasy? Běžná věc

Podobně vytížené jsou i další ordinace praktických lékařů, například ordinace Luboše Štrobla v Přibyslavi nebo jeho kolegů v Ledči nad Sázavou.
Podle Sdružení praktických lékařů až 40 procent kapacity ordinací zabírá praktikům starost o pacienty s koronavirem a s tím spojená administrativa, což na jaře v první vlně nebylo. Takže praktici musí pracovat běžně přes čas, aby se mohli věnovat i dalším pacientům.

Proto se praktická doktorka pro dospělé Erika Matějková rozhodla některé základní informace ohledně koronaviru vložit na serwer Praktický lékař. Doufá, že tak nemocní nebudou chodit zbytečně do ordinace, nebudou dál roznášet nákazu a aspoň trochu uleví přetíženým praktikům. Pacienti, kteří pociťují jakékoliv virové příznaky (rýma, vlhký kašel, bolesti v krku typu škrábání, teploty do 37,3 st. ) jsou považováni podle lékařky za potenciálně nakažení virem Covid19 s lehkým průběhem. „Tito pacienti se nevyšetřují testem na koronavir. Je možné si test uhradit jako samoplátce. Tito pacienti zavolají do ordinace požádají vystavení  pracovní neschopnosti na 10 dnů a my jim zašleme elektronický recept. Onemocnění se léčí Paralenem, léky na kašel a hlavně klidem na lůžku,“oznámila lékařka s tím, že v případě, že pacient nemá infekční onemocnění nebo se obtíže dají vysvětlit jinou než virovou nákazou, do ordinace  není nutné se předem  objednávat . „Naopak pacienti kteří mají jasné příznaky koronaviru, mají zůstat doma, lékař jim pošle žádanku na vyšetření elektronickou poštou,“ upozornila doktorka.

Podle Petra Šonky jsou praktici nejenom přetíženi, ale v první vlně koronaviru ordinovali často s minimem ochranných prostředků bez ohledu na velikost města, přesto že byli a opět jsou v první linii. S nedostatkem ochranných pomůcek se tak potýkala praktická lékařka Petra Procházková z Brněnska. „Dostali jsme sice dvakrát po sobě zásilku roušek, jednorázových rukavic a dezinfekce, ale i tak toho bylo poskrovnu.“

Situace dnes se ale od té na jaře velmi liší. Jak připomenul Petr Šonka, na začátku pandemie scházely ochranné pomůcky a nikdo nevěděl, co čekat. Výsledkem bylo, že samo ministerstvo zdravotnictví vyzývalo pacienty, aby nechodili k lékaři, pokud to není vysloveně nezbytné. I když se pak ordinace postupně otevíraly, byl jejich provoz omezen, zejména co se týče preventivní a dispenzární péče. Dnes naopak podle Petra Šonky ordinace jedou naplno a to ještě nezačala ta správná chřipková sezona.

Lehké to nemají v době korony ani dětští lékaři, především ve velkých městech. „Když je dítě nachlazené, má teplotu, rýmu, kašel, ať ho rodiče nechají 10 dní doma. Pokud bude za poslední 3 dny bez příznaků, může do kolektivu,“ konstatovala dětská lékařka Tamara Polášková z Brna. Kromě vyloženě závažných případu či rizikových pacientů neposílá dětský lékař nikoho na covid test. „Hygiena a odběrová místa nestíhají, termín dostanete v průměru za pět až sedm dní, do té doby bude dítě zdravé,“ konstatovala doktorka a vyzvala rodiče aby měli rozum netestovali se zbytečně.

Podle zkušeností doktorky Poláškové se pacienti s koronavirem špatně cítí minimálně týden a kdy chodili do práce, škol a školek. „Vyplývá jedna důležitá věc. Nakažených je mezi námi minimálně desetinásobně víc, než je udáváno v médiích, můj hrubý odhad, berte to jen jako názor z praxe je to až 50padesátinásobně víc,“ zdůraznila lékařka. Z toho plynou podle jejího názoru dvě pozitiva. Smrtnost a podíl hospitalizací je výrazně nižší, než je udáváno, do konce října bude promořeno 60-70% obyvatel ČR, tudíž začne fungovat kolektivní imunita.

Situace je vážná, ale ne však zoufalá. Tak zhodnotil svoje zkušenosti dětský lékař David Komárek ze Ždírce nad Doubravou. „Ordinování na malém městě je asi jiné než třeba v Brně. Uvidíme, co ukáže období podzimních chřipek, ale většina mých pacientů, přesněji jejich rodičů jsou rozumní lidé. Komunikují po internetu, předem do ordinace zavolají. Jediný problém je se školkami a školami, které žádají potvrzení že dítě nemá koronavirus, ale takové potvrzení nedáváme,“ sdělil doktor Komárek.