Mladá sympatická lékařka se v praxi setkává i s lidmi, kteří se potýkají s bolestí hlavy více než dvacet dní v měsíci. „Není to onemocnění, které by se dalo vyléčit, ale dá se s ním celkem úspěšně bojovat,“ říká k nejsilnějším formám migrény.

MUDr. Markéta Škodová

- je jí 29 let

- bydlí v Jihlavě

- je vdaná, děti ještě nemá

- ráda vaří, peče, prochází se s pejskem a čte si knížky

- vystudovala Všeobecné lékařství na Masarykově univerzitě v Brně

- na migrény netrpí, což považuje za štěstí, ale v nejbližší rodině má osoby, které migrénu mívají

- přestože se jednalo o první rozhovor mladé doktorky, odpovídala věcně a i pro laika srozumitelně

Začneme základní otázkou – proč vlastně lidi bolí hlava? A stává se to i vám?
(úsměv) „I já znám bolesti hlavy, také je občas mívám. Nejdříve je třeba říct, že bolesti hlavy obecně můžeme rozdělit do dvou skupin. V první skupině jsou takové bolesti, které nemají žádnou hmatatelnou příčinu, nejsou nijak životu nebezpečné a v průběhu života je minimálně jednou zažije téměř každý člověk. Mohou být však velmi nepříjemné a pokud jsou velmi časté, zásadně zhoršují kvalitu života. Do této skupiny řadíme například i migrénu. Ve druhé skupině je podkladem bolestí hlavy nějaké závažné onemocnění, například krvácení nebo nádor, ale tato příčina bolestí hlavy je podstatně vzácnější.

Kdy ještě lze považovat bolest hlavy za normální a kdy už je potřeba vyhledat odborníka?
Pokud je intenzita bolesti hlavy tak silná, že člověka omezuje v běžných denních aktivitách nebo jsou to trvalé denní bolesti hlavy, či má bolest takový charakter, který člověk dosud neznal, je na místě dojít minimálně za praktickým lékařem. Ten poradí a nasměruje toho člověka dál.

Co vlastně spouští migrénu a dá se tomu nějak předejít?
Migréna jako taková má částečně genetický podklad, ale samotný „generátor“ migrény je v hlubokých strukturách mozku, které máme společné s dalšími živočichy a které ovlivňují mimo jiné napříkad příjem potravy nebo cirkadiánní rytmus. Samotný mechanismus migrény v mozku byl už poměrně dobře objasněn, ale co ji vlastně v ten určitý moment spustí, o tom zatím mnoho nevíme. Zřejmě to má co dělat s životním stylem. Takže já v první řadě doporučuji dostatek pravidelného spánku, přiměřený životní režim, vyhýbat se kouření, věnovat se i fyzické aktivitě, relaxaci, aby člověk nebyl ve stresu… To všechno jsou faktory, kterými můžeme předcházet bolestem hlavy.

Mohou být spouštěčem i hormony, tedy užívání antikoncepce u dívek?
Kolísání hormonálních hladin v průběhu menstruačního cyklu může u žen spouštět migrénu, obvykle tím důvodem tedy není samotná hormonální léčba. Některé ženy dokonce mají migrénu pouze před menstruací nebo během prvních dní po jejím začátku.

Zaznamenal jsem názor, že hlava bolí poslední dobou více lidí proto, že nosí roušky a vdechují více oxidu uhličitého. Je to pravda?
Roušky se nevyrábí z igelitu, takže množství oxidu uhličitého, který vdechujeme zpět díky roušce je naprosto minimální. (úsměv) Nemyslím si, že by to mělo souvislost s bolestí hlavy. Samozřejmě, pokud má někdo hodně utažené šňůrky kolem hlavy, ten tlak může bolesti hlavy způsobit.

Takže bude důvod spíše v psychice?
Řekla bych, že stres je velmi často příčinou rozvoje bolesti hlavy. Člověk je napjatý, chodí kolem dalších lidí, dává si pozor, přemýšlí nad současnou situací - může to být spouštěč.

Já sám jsem zažil, že mě bolela hlava od krční páteře. Může tedy za bolestí být třeba i to, jak sedíme v práci?
Určitě. Je to jeden z faktorů, které můžeme ovlivnit. Při sedavém zaměstnání se doporučuje každých zhruba patnáct minut se projít, protáhnout se a ve volném čase se věnovat i fyzické aktivitě – pravidelnému sportu třeba třikrát týdně, aby svalový aparát nebyl jednostranně přetížený.

Co dále by měl člověk aktuálně fungující v režimu homeoffice dělat, aby ho z toho všeho nebolela hlava?
Doporučuji časté procházky na čerstvém vzduchu, dostatečný pitný režim a pravidelný spánek, to znamená chodit spát plus minus ve stejnou dobu. To jsou ty nejdůležitější faktory, které pomáhají opravdu každému, univerzálně.

Někteří lidé mívají při migréně i poruchy zraku. To může být například za volantem extrémně nebezpečné…
Je to tak. Řada migreniků ale už pozná, když se jim blíží záchvat. To, o čem konkrétně mluvíte, je takzvaná aura. Tu zažívá kolem třiceti procent lidí trpících migrénou. Ne vždy se aura musí dostavit a není to tak, že by bylo celé zorné pole úplně černé, spíš jen určitý výsek, kde se obraz rozpíjí nebo mění. Nepříjemné to je, ale k okamžitému úplnému výpadku zraku nedochází.

Pojďme nyní do našeho regionu. Na Vysočině žije zhruba půl milionu lidí – odhadnete, kolik z nich má migrénu potvrzenou lékařem a kolik z nich tuto nemoc má, ale neřeší jí?
Úplně přesná data pro Vysočinu nemáme k dispozici, ale uvádí se, že v Evropě trpí migrénou zhruba kolem jedenácti procent lidí. To jsou lidé, kteří alespoň jednou v životě nějakou formu migrény zažijí. Z toho zhruba sedmdesát procent lidí svou migrénu nikdy neřešilo s lékařem. Odhaduji, že i na Vysočině zhruba dvě třetiny migreniků lékaře skutečně nikdy nenavštíví. A když už, tak řada z nich navštěvuje pouze praktického lékaře. Alespoň jednou za život by přitom migrenik měl být vyšetřen i neurologem a ti komplikovanější pacienti by měli být sledováni pravidelně.

Proč lidé nejdou za lékařem, i když je hlava bolí opravdu hodně?
Je možné, že podobné bolesti hlavy zažívá i někdo v rodině – rodiče, sourozenci, děti – a oni vědí, že to není nic závažného, že to přejde. Ignorují to s tím, že je to něco, co se v rodině dědí. Jindy čekají, až je to přejde a když se tak stane, jsou spokojení.

Ale je to správné chování?
Pokud by se k bolesti hlavy vyskytly i další příznaky jako porucha hybnosti, citlivosti nebo poruchy zraku, které člověk nikdy nezažil nebo pokud bolest hlavy nereaguje na běžně dostupné léky od bolesti, určitě by člověk měl rychle vyhledat lékaře. V ostatních případech je vhodné navštívit v první řadě svého praktického lékaře nebo se objednat na neurologické vyšetření. Tam jsou však čekací lhůty obvykle delší.

Zvyšuje se poslední roky počet lidí s migrénou?
To se nedá přesně stanovit. S lepší informovaností a novými možnostmi léčby je určitě více lidí, kteří lékaře vyhledají. Navíc u každého jednotlivce se v průběhu života migréna vyvíjí, může se zhoršit, nebo naopak někdy úplně vymizet.

Je tedy věková skupina, která na migrénu trpí více než jiné?
Migréna se typicky objevuje před čtyřicátým rokem života. U žen často poté v období klimakteria dochází ke snížení frekvence bolestí až jejich úplnému vymizení. Je to z toho důvodu, že postupně klesají hladiny hormonů.

Je tedy pravdou, že migréna je nemocí, která trápí výrazně častěji ženy než muže?
Výskyt je určitě častější u žen, uvádí se zhruba tři ku jedné ve prospěch žen. V dětství je to jinak, i tam se může objevit migréna a zde převažují chlapci. Mění se to v období puberty.

Když se budeme bavit o tom, jak řešit bolesti hlavy, jste příznivcem léčiv nebo preferujete stále populárnější přírodní alternativy?
Když za mnou pacient přijde a chce poradit, na prvním místě se pobavíme o režimových opatřeních. To jsou věci, které může každý zařadit naprosto bezbolestně do svého životního stylu. Často se ale stává, že člověk přesto, že tato opatření dodržuje, má migrény tak často, že s tím nejde běžně fungovat a zásadně to omezuje kvalitu života.

Jaký je pak další postup?
V takovém případě pak volíme léky, které jsou dlouhodobě ověřené a hledáme nějakou schůdnou variantu. Je lepší, aby člověk užíval nějakou preventivní medikaci, jednu tabletku denně, než aby potom při migréně vzal šest tablet od bolesti naráz. Je to taková bezpečnější cesta.

A co „bylinky“?
Co tím myslíte? (úsměv)

Nevím přesně, copak ale není v přírodě rostlina, která by pomohla na bolest hlavy?
Mezi dětskými neurology jsou lékaři, kteří doporučují řimbabu obecnou, pitnou kůru z bylinkového čaje a podobně. Ale asi se nedá říct, že jde o onemocnění, které by se dalo vyléčit bylinnou kůrou, pitím čaje.

A dá se i ta nejsilnější forma migrény když ne odstranit, tak alespoň snížit na stav, kdy člověka neobtěžuje?
Existuje řada léčebných možností, ale zásadní je, aby pacient spolupracoval. Pokud má člověk čtyři a více migrén za měsíc, přičemž jedna může trvat třeba i 72 hodin, obvykle po domluvě s pacientem nasazujeme preventivní medikaci. Máme k dispozici řadu různých léků, z nichž některé byly vyvinuty přímo k léčbě migrény a celá řada z nich je stále ve vývoji. Ty nejnovější pomáhají i velké části pacientů s nejtěžší formou migrény, kterým třeba dvacet let předtím nic nepomáhalo. Není to onemocnění, které by se dalo vyléčit, ale dá se s ním celkem úspěšně bojovat.

A léky pomohou okamžitě nebo je to záležitost na delší dobu?
Určitě je potřeba trpělivost, po prvním měsíci od nasazení preventivní neboli profylaktické léčby hodnotíme, jestli člověk ten daný lék vůbec toleruje – jestli nemá vedlejší účinky a jestli vše dobře zvládá. Za dva až tři měsíce se můžeme podívat, jak se počet migrén vyvíjí a až po třech měsících vidíme, jestli léčba opravdu funguje nebo ne.

Vydrží lidé tři měsíce brát léky a čekat, co se bude dít?
Často je chybou, že člověk na základě toho, že týden bere lék a nepomohlo mu to, léky vysadí a nedá jim ani šanci. Je důležitá edukace ze strany lékaře, aby pacient věděl, co od toho očekáváme a kdy to očekáváme.

Takže ibalgin jako rychlé a univerzální řešení neuznáváte?
To bych neřekla. V první chvíli určitě pomůže. Když samotná bolest hlavy přijde, saháme i k běžným analgetikům. Jsou však i léky, které jsou určeny vyloženě na migrenózní bolest hlavy, ale ty jsou k dostání pouze na recept. Ibalgin je lék, který krátkodobě uleví, ale v dlouhodobém horizontu mohou být lidé, kteří léků od bolesti berou tolik, že je lepší zvolit lék preventivní s jiným mechanismem účinku a to množství analgetik tak raději odbourat.

Ještě bych se zastavil u ibalginu – někteří si ho nemohou vynachválit, že bolest vypne, jiní říkají, že je to jen iluze a tělo s nemocí dál bojuje, i když jí člověk přestane vnímat. Jaký je na tohle pohled lékaře?
Ibalgin je lék od bolesti – tlumí zánětlivou reakci, cílit na spouštěcí bod migrény ale neumí, musíme to brát realisticky. Od bolesti uleví, ale určitě není lepší říct, že je pro tělo vhodnější si tu bolest hlavy protrpět než si vzít lék od bolesti. Drtivá většina migreniků má bolesti hlavy tak intenzivní, že bez užití léku od bolesti si překonání záchvatu nedovedou představit. Bolest bývá velmi intenzivní, pulzující, zhoršuje se jakoukoliv fyzickou aktivitou, ostrým světlem nebo hlukem a často ji doprovází i nevolnost se zvracením.

Na závěr bych se zeptal, jací pacienti chodí k vám do jihlavské ordinace a jaká je s nimi spolupráce?
Ve své praxi mám pacienty, kteří migrénou trpí třeba dvacet, třicet let. Kolikrát přijdou úplně zoufalí a neví, co více by pro sebe mohli udělat, mají z toho i psychické potíže, úzkosti nebo deprese. Ve chvíli, kdy se dovedeme domluvit, pacient je ochotný se mnou spolupracovat, jsme schopni se opravdu dohodnout na léčebném postupu a člověk pravidla dodržuje, počet migrén se obvykle sníží. Spokojenost pacienta vždy považuji za úspěch u každého, koho mám v péči.

O migréně bychom se mohli bavit ještě další hodiny, dáte mi nějaký důvěryhodný zdroj, kde čtenáři najdou pravdivé informace?
Pokud by se někdo chtěl dozvědět více, doporučuji jako zdroj ověřené webové stránky www.omigrene.cz. Jsou tam i tipy pro pacienty, informace k léčbě, seznam lékařů a center, které se specializují na léčbu bolestí hlavy. Pro Vysočinu jsme jediní tady v Jihlavě, ale bolestem hlavy se obecně věnuje každý neurolog.