„Podle slov primáře infekčního oddělení Jiřího Kubáta jsme během prázdnin ošetřili asi deset pacientů s akutním průjmovým onemocněním, které mělo souvislost s pobytem v zahraničí. Nejčastěji šlo o enterotoxické kmeny ETEC, tedy Escherichia coli, a dále o takzvanou faraonovu nemoc při návštěvě Egypta. Mezi příznaky faraonovy nemoci patří silná nevolnost a střevní obtíže, jež vyvolávají egyptské bakterie ve vodě a jídle, na které není naše tělo zvyklé,“ informovala mluvčí havlíčkobrodské nemocnice Petra Černo. Dodala, že malárie či další exotické choroby letos zatím zaznamenány nebyly.

Zákeřné průjmy mohou i dlouho po dovolené potrápit celou rodinu. „Známá s manželem se v Egyptě nakazili úplavicí, ale vzhledem k tomu, že průjem tam dostane každý druhý a netrvalo to dlouho, nepřikládali tomu větší význam. Za několik týdnů po návratu domů však onemocněla i jejich malá dcera, která s nimi na dovolené nebyla, a teprve pak se přišlo na to, že se úplavicí nakazila od svých rodičů, kteří jsou bacilonosiči,“ popsala případ ze svého okolí Dana Skalníková z Jihlavy.

Rodinné centrum Srdíčko funguje již jedenáctý rok.
Rodinné centrum Srdíčko zve na týden otevřených dveří

S úpornými průjmy vyhledávali lidé po návratu z exotické dovolené rovněž lékaře z nemocnice v Novém Městě na Moravě. Ale nejenom s nimi. „Infekční ambulanci vyhledalo také několik pacientů s horečnatým stavem po štípnutí hmyzem – vyšetření na výskyt viru západonilské horečky byl negativní,“ přiblížila mluvčí novoměstské nemocnice Tamara Pecková. Zdravotní problémy cestovatelů řešili tamní lékaři taktéž v souvislosti s leteckou přepravou. „Tuto sezonu jsme hospitalizovali hned dva pacienty s plicní embolií, která vznikla po dlouhém letu, šlo o takzvaný syndrom turistické třídy - důsledek trombózy žil dolních končetin,“ doplnila Tamara Pecková.

V oblíbených zahraničních destinacích se vyskytuje i řada dalších chorob, proti řadě z nich však existuje vakcína, například právě proti žloutence. Přesto patří mezi často importované choroby. Hepatitida typu A se přenáší kontaminovaným jídlem či vodou nebo v důsledku přímého kontaktu, inkubační doba onemocnění je čtrnáct až padesát dnů. K příznakům patří kupříkladu zažívací potíže, jako je zvracení, nechutenství, únava, chřipkové příznaky nebo bolesti kloubů a svalů. Žluté zbarvení kůže se vyskytuje jen u určitého procenta nakažených. U některých nemocných se navíc příznaky vůbec nemusejí rozvinout, avšak virus mohou šířit do svého okolí. Ti pak musejí být přeléčeni coby bacilonosiči. „Lidé by měli po návratu sledovat svůj zdravotní stav, a pokud se objeví nějaké problémy, upozornit lékaře na svůj předchozí pobyt v zahraničí,“ sdělila vedoucí epidemiologie územního pracoviště Krajské hygienické stanice ve Žďáře nad Sázavou Renée Mašová.

Oprava Tyršovy ulice trápí řidiče i chodce.
Opravy silnic a s nimi spojené objížďky komplikují život řidičům i chodcům