Studna slouží lidem ve Smrku už téměř padesát let, stejně jako vodojem a rozvody do jednotlivých domů. Levnou vodu chce obec pro své obyvatele udržet, i když zařízení už dosluhuje. „Máme projektovou dokumentaci i všechna povolení. Jak se objeví nějaká dotace, měli bychom vše obnovit, aby bylo třeba na dalších padesát let vystaráno," řekl Vladimír Šabata. Investice to nebude zanedbatelná, podle starosty přesáhne hodnotu deseti milionů korun. Ani přesto se jí malá obec neobává. „Pokud se nám povede udržet vodu v naší režii, tak pro občany zůstane dál dostupná," pochvaloval si Vladimír Šabata.

Další vodní vrt

Podobně přemýšlejí i v Loukovicích a také Babicích. Ve druhé jmenované obci vyjde vodné, stejně jako ve Smrku, na dvacet korun za každý metr krychlový. Kromě toho vybírá samospráva roční příspěvek od každé domácnosti ve výši tří set korun. Ten pak využívá třeba na opravy nebo nákup nových vodoměrů. Nízkou cenu vody si mohou Babičtí dovolit. Obec má vlastní vrt a patří jí i vodovodní řad. Protože první pramen přestával stačit, neváhalo vedení Babic s vybudováním dalšího vrtu. „Ještě minulé vedení zažádalo loni o dotaci, kterou teď čerpáme. Nyní se provádí měsíční zkušební odběry vzorků a sledování vydatnosti. Potom bychom měli zahájit běžný provoz," popisovala starostka Petra Černá.

Nový vrt přijde obec na asi půl milionu korun, většinu by měla získat zpět formou dotace z Ministerstva životního prostředí. „Pro lidi to bude určitě přínos. Sice se průběžně opravuje nebo budujeme nová zařízení, ale cenu se snažíme držet při zemi, aby byla únosná. Nešponujeme ji tak jako svazek obcí," poznamenala starostka Babic. „Například nedaleké Čáslavice se nedávno napojovaly na heraltickou vodu a lidé tam budou platit snad pětasedmdesát korun na vodném. Když jsem to slyšela, šla jsem do kolen," komentovala babická starostka Petra Černá.

Cena, za kterou si lidé kupují vodu z vodovodů, se nezdá ani dalším starostům. Vlastimil Bařinka z Moravských Budějovic už dříve upozornil, že aktuální cena a její růst z poslední doby je kontraproduktivní. „Spotřeba vody v domácnostech se snižuje. Před deseti lety byla sto litrů na osobu a den, loni byla dvaašedesát litrů a troufnu si říct, že s dalším zdražováním bude dál klesat," míní Bařinka. Podle něj to může vést k budování vlastních studní nebo obecních zdrojů, tak jako ve Smrku, Loukovicích a Babicích. Výpočet ceny na daný rok pro většinu okresu je značně složitý, podle moravskobudějovického starostu navíc pro Třebíčsko nesmyslný. Svazek, který zde vodárenské služby zajišťuje, totiž dává téměř všechny zisky do oprav a udržování. „Nic z toho nejde zahraničním akcionářům, proto nechápu, proč by se měla cena zvyšovat i u nás jako v jiných svazcích," upozornil Bařinka.

Státní regulace

Vodárenská akciová společnost se však brání. Cena vodného a stočného je podle její mluvčí Ivy Šebkové přísně regulovaná státem. „Její výši určují především dotační podmínky Evropské unie a Státního fondu životního prostředí," vysvětlila. S tím se však někteří zastupitelé samospráv nechtějí smířit. Budějovický starosta proto napsal dopis ministru životního prostředí Richardu Brabcovi. „S jeho náměstkem se sejdeme příští pondělí," řekl Vlastimil Bařinka. Společně s ním pojede Třebíčsko zastupovat místostarosta Jemnice Petr Novotný, druhý muž Náměště nad Oslavou Jan Kotačka, místostarosta Hrotovic Antonín Mlynář a poslanec Josef Zahradníček.