Vzhledem k předpovědi počasí slibující pro nejbližší noci až osmistupňový mráz, už je zasněžovací technika připravená u svahů i jinde v kraji. Pokud chladné počasí vydrží, mohly by se podle první vleky v regionu rozjet do týdne.

Sněhová děla byla u některých vysočinských sjezdovek v provozu už před dvěma týdny. Z těchto sněhových zásob zůstala po oteplení s deštěm asi jen polovina. „Je to pěkný základ pro další sněžení," řekl přesto Pavel Havlíček, provozovatel sjezdovky Šacberk v Jihlavě-Zborné. V noci na včerejšek tam fungovala děla skiareálu jen chvíli. „Měli jsme tu hodně vysokou vlhkost, ale teď už je to lepší," uvedl. Kdyby dost mrzlo, je podle Havlíčka mírná naděje na lyžování o nadcházejícím víkendu.

Technický sníh přibývá také na sjezdovce Křemešník na Pelhřimovsku, jejíž nejvyšší místo leží 755 metrů nad mořem. U další níže položené sjezdovky v Lukách nad Jihlavou na Jihlavsku, o kterou se rovněž stará Magda Vaňková, se do rána děla spustit nepodařilo. „V Lukách nám bohužel teplota nespadla tak, abychom mohli zasněžovat," uvedla. Na Křemešníku, pokud bude mrznout, by se podle ní v optimálním případě mohlo lyžovat už koncem týdne.

Sněhová děla byla v pondělí nad ránem spuštěna i na Žďársku, a to na Harusově kopci s horní stanicí sjezdovky v nadmořské výšce 734 metrů a ve skiareálu Nový Jimramov ve výšce 650 metrů.

Na sjezdovce Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí, která je zhruba o sto metrů níže než jimramovská, zatím s výrobou sněhu nezačali. Sněhová děla se nerozjela kupříkladu ani v Mrákotíně a v Brtnici na Jihlavsku a ve Vysoké u Havlíčkova Brodu.

Minulá lyžařská sezona na Vysočině začala teprve 3. ledna. Na sjezdovkách závislých na přírodním sněhu se vleky ani nerozjely a některé svahy s umělým zasněžováním udržely provoz necelé dva týdny. Nejdéle, 86 dní, se lyžovalo na Šacberku.