„Je to způsobeno tím, že se lidé stěhují pryč. Například ke konci září 2016 žilo v kraji 509 120 obyvatel, což bylo o 355 lidí méně než na začátku roku," uvedla ředitelka Krajské správy Českého statistického úřadu Jitka Číhalová.

Výjimečný rok co do počtu narozených miminek měli loni po letech v novoměstské porodnici. Na svět tam přišlo 827 dětí, což je nejvíce od roku 2010. „Narodilo se celkem 827 dětí, z nich bylo 451 chlapců a 376 děvčat. Ve čtrnácti případech se narodila dvojčata," uvedl mluvčí nemocnice Roman Kratochvíl.

Novorozenci v porodnicích na Vysočině. Infografika.

Hranici osmi set novorozenců atakuje novoměstská porodnice v posledních letech jen zřídka. Naposledy to bylo v roce 2014, kdy přišlo na svět 809 dětí, a předtím až v roce 2009, tehdy šlo o 856 miminek. V roce 1997 se přitom v porodnici narodilo 975 dětí, ale o rok později následoval prudký propad, kdy už bylo miminek o celou stovku méně (873), a v roce 2000 pokles dále pokračoval – přišlo na svět jen 768 novorozenců.

Také v jihlavské porodnici se v loňském roce narodilo více dětí než rok předtím. Na svět v krajském městě minulý rok přišlo 1 176 miminek a rodilo 1 157 žen. Narodilo se celkem 19 dvojčat, tedy 38 dětí: „Je to nárůst oproti roku 2015, kdy jsme měli 1 102 dětí a 1 087 porodů," vypočítal primář gynekologicko-porodnického oddělení Aleš Roztočil. Dodal, že v jihlavské porodnici snížili frekvenci císařských řezů a nástřihu hráze.

Podle mluvčí jihlavské nemocnice Moniky Zachrlové jezdí do krajského města rodit maminky z celé Vysočiny, přestože jihlavská porodnice je pro ně mnohdy spádová. „Jezdí za námi ženy z Hradce Králové, Benešova či z Prahy," uvedla porodní asistentka Romana Daňhelová.
Neustále se zvyšující porodnost zaznamenávají už více než deset let porodníci v Havlíčkově Brodě. „Nejvíce rodiček je z Havlíčkobrodska, často ale v Brodě rodí i matky z okolních okresů, žádnou výjimkou není ani častá přítomnost rodiček z Prahy," uvedla mluvčí nemocnice Petra Černo.

V třebíčské porodnici byl v posledních letech nejslabší rok 2014. Na svět tam tehdy přišlo 582 dívek a 631 kluků. Dohnat se nižší počet porodů nepovedlo ani vyšším výskytem dvojčat, která se narodila v jednadvaceti případech. Hned další rok se narodilo v třebíčské porodnici o pět desítek dětí více. Loni bylo dětí zase o deset méně než v roce 2015. „Z toho je patrné, že dělat nějaké dlouhodobé soudy není možné," řekl mluvčí nemocnice Petr Palovčík.

V Pelhřimově neklesl v posledních třech letech počet porodů pod pět set za rok. Pelhřimovská nemocnice završila rok 2016 s šestkou na konci i v případě počtu narozených dětí, na svět zde přišlo celkem 546 nových občánků. Předchozí kalendářní rok byl o jedenapadesát novorozeňat bohatší.

Snížení porodnosti na Pelhřimovsku koresponduje s celorepublikovým trendem, na rozdíl od Vysočiny v celé zemi počet novorozenců klesá. „Důvodem je odkládání mateřství, díky tomu se zvyšuje počet rizikových těhotenství i problémy s otěhotněním," soudí primář gynekologicko-porodnického oddělení Tomáš Svoboda. ¨

V Pelhřimově je kuriozitou, když se narodí dvojčata. „Porod dvojčat nebo vícerčat probíhá v Pelhřimově pouze v případech, že rodičku již nelze převézt do specializovanějších zařízení v kraji. Pokud se jedná o porody plánované, jezdí rodičky nejčastěji do Jihlavy nebo do Havlíčkova Brodu," informovala mluvčí pelhřimovské nemocnice Petra Černo.

Data statistiků ukazují, že v kraji přibývá svobodných matek. Zatímco v roce 2006 jich v kraji rodilo 995, v roce 2010 už 1 474 a v roce 2015 to bylo 1 967. V prvních třech čtvrtletích v roce 2016 se v Kraji Vysočina narodilo 4 017 dětí, z toho 44,4 procenta mimo manželství.

Roste i věk rodiček. V roce 2006 byl v kraji průměrný věk matky při narození prvního dítěte 27 let, předloni dosáhl na 28,4 roku. Od roku 2012 do roku 2015 se v kraji nenarodila žádná trojčata, čtyřčata ani vícerčata.

Co se týče jmen novorozenců, lze v posledních letech sledovat změny. Jediné jméno, které patřilo mezi nejfrekventovanější v roce 2014, vydrželo na pomyslných stupních vítězů i v roce 2016. Tím jménem je Anna. U kluků se všechna tři nejčastěji dávaná jména změnila kompletně. „Dvakrát se za poslední tři roky mezi nejoblíbenějšími objevují vedle dívčího jména Anna ještě jména Eliška a u kluků Jakub, Jan a Adam," uvedla do přehledu vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení v pelhřimovské nemocnici Jitka Plášilová.

V roce 2014 kralovala v pelhřimovské porodnici jména Anna, Adéla a Kristýna pro děvčata a Jakub, Jan a Tomáš pro kluky. V roce 2015 se mezi tři nejoblíbenější dostala jména Sofie, Eliška a Tereza respektive Jakub, Jan a Adam. Vloni patřila k nejčastějším dívčím jménům Ema, Anna a Eliška a chlapeckým Vojtěch, Dominik a Adam. Z jihlavské porodnice vloni odcházelo hodně Janů, Kateřin či Elišek. Objevila se ale i jména netradiční, jako například holčička Ciara.