Zatímco východ tíhne spíše k Rusku, západ Ukrajiny by rád vkročil do Evropské unie. Současné už delší dobu trvající nepokoje postihující především hlavní město Kyjev dělají vrásky na čele i Ukrajincům žijícím v Čechách. Jednou z nich je i čtyřiadvacetiletá Diana Varodiová, která v našem okrese žije už deset let.

„Mrzí mě, co se tam děje, jakým hrozným způsobem to probíhá a jaké to vrhá světlo na Ukrajinu v očích celého světa," říká Varodiová.

Ukrajina ale není rozpolcená jen geograficky. Názory na současnou politickou situaci se liší také mezi generacemi. Zatímco u mladých se většinou projevují prozápadní tendence, starší obyvatelé se přiklánějí k jistotám, které jim už dlouho poskytuje Rusko.

Ropa versus Unie

„Vidím názorové rozdíly na své sestřenici a jejím otci. Zatímco ona je mladá a přiklání se k názorům tamějších studentů, kteří jsou pro vstup do Evropské unie, aby mohli cestovat a studovat v zahraničí, strýc je opačného názoru. Rusko podle něj Ukrajině už dlouhá léta dává jisté záruky, mezi které patří třeba ropa a plyn," popisuje Varodiová, která je s rodinou na Ukrajině v kontaktu takřka denně.

Sama Varodiová se přiklání k názorům mladší generace. „Chápu, že studenti chtějí mít možnost vycestovat za hranice, ať už za účelem poznávat Evropu a okolní svět, nebo za účelem studování," řekla rodačka z města Vynohradiv v Zakarpatí.

Za odpůrci prezidenta Viktora Janukovyče stojí i Lesana Vacková, která pochází ze Samboru ve Lvovské oblasti a na Pelhřimovsku žije už čtrnáct let.

„Rozhodně jsem proti prezidentu Janukovyčovi. Půjčoval si peníze od Rusů a uplácel své voliče. Teď Ukrajinci dřou a vydělávají na Rusy," míní Vacková.

Volný pohyb

Stejně jako Diana Varodiová ani Lesana Vacková by se už na Ukrajinu nechtěla vrátit. „Tady je líp. Snáz uživíte rodinu. Zatímco na Ukrajině je situace taková, že mnozí musejí opustit domov a vydělávat v zahraničí, aby uživili své děti," vysvětluje Vacková.

S demonstranty soucítí i Ljuba Lanivová, která v Pelhřimově žije už dvacet let a zprostředkovává v Čechách Ukrajincům práci. „Obdivuji ty lidi, kteří mrznou celou noc v ulicích Kyjeva a bojují alespoň za nějakou změnu," říká Lanivová.

I ta se přiklání k demonstrující opozici. „Na Ukrajinu jezdím často. Můžu dobře porovnat podmínky tady a tam. Tady je mnohem lepší spolupráce s úřady, lepší zdravotní péče a například i cesty jsou v lepším stavu," popisuje.

Důvody, proč je i Ljuba Lanivová pro vstup Ukrajiny do Evropské unie, jsou zřejmé.

„Když chtějí Ukrajinci někam vycestovat, musejí si složitě obstarávat různá víza a povolení, po vstupu do Unie by třeba i jejich cesta za prací byla snazší," shrnuje Lanivová.

Partnerské město

Nepokoje na Ukrajině se dotýkají i Pelhřimova. Město má totiž družbu se zakarpatským Mukačevem. Na spolupráci měst by ale podle starosty Leopolda Bambuly neměly mít politické nepokoje vliv.

„Primátor Mukačeva nás požádal, abychom oslovili místní politiky, kteří by mohli nějak přispět k řešení problémů na Ukrajině. Zaslal jsem do Mukačeva osobní dopis a vyjádřil jim podporu," řekl starosta Pelhřimova a dodal, že sice nemá přesné informace, ale Mukačevo zřejmě stojí na straně demonstrantů.

Karolína Hovorková

Kolik žije v Česku Ukrajinců?

Počet Ukrajinců v Česku se těžko dá odhadnout – těch legálních bylo kolem 120 tisíc, odhady se ale blíží až ke 200 tisícům lidí. Ukrajinců každopádně od roku 2008 pomalu ubývá, naopak plynule přibývá Rusů. Ukrajinci jsou oporou české ekonomiky v řadě odvětví – neobešlo by se bez nich mj. stavebnictví nebo některé služby, kde Češi nejsou ochotni dělat za nízký plat.
Do Česka míří hlavně Ukrajinci ze západní části země. Na Ukrajině žije celkem 45 milionů lidí.  Hrubý domácí produkt v této zemi je více než třikrát nižší než v Česku.