Horké a suché počasí minulého roku poznamenalo úrodu téměř všech zemědělských plodin, vyjma luskovin a ovsa, které ale v tomto kraji zabírají jen malou část orné půdy. Konečné výsledky loňské sklizně nyní zveřejnil Český statistický úřad.

Konzumních a průmyslových brambor loni zemědělci na Vysočině vypěstovali 141752 tun. V porovnání s rokem 2014 jich bylo o 69 030 tun méně, tedy o 32,7 procenta. Na republikové produkci brambor se podle statistiků Vysočina i tak podílela třetinou.

Bioplyn místo skotu

Vysočina zaujímá v zemi také první místo v pěstování pícnin na orné půdě a kukuřice na zeleno a siláž. Je to dáno vysokými stavy skotu, ale také tím, že v kraji byly v minulých letech postaveny desítky bioplynových stanic. Kukuřice bylo na Vysočině loni posekáno přes milion tun, meziročně objem klesl o 29,2 procenta.

Největší podíl orné půdy v kraji tradičně zabíraly obiloviny. Rostly na 135 951 hektarech polí. Sklizeno z nich bylo 779 159 tun obilí, o 8,9 procenta méně než v roce 2014. Vedle kukuřice na zrno, která se na Vysočině pěstuje jen okrajově, byl největší meziroční propad z obilovin zaznamenán u žita, jehož produkce klesla o 26,3 procenta. Nižší úroda žita ale připadá hlavně na vrub poklesu osevní plochy, jeho výnos klesl jen o 1,9 procenta.

V průměru sklidili zemědělci na Vysočině loni z hektaru 5,36 tuny obilovin, což byl mezi kraji v Česku druhý nejnižší výnos. Vysočina vzhledem k přírodním podmínkám nemůže konkurovat produkčním oblastem na Moravě, ve středních Čechách nebo v Polabí, uvedli statistici. Produkce řepky na Vysočině se loni snížila o 19,1 procenta na 126 371 tun. Zemědělci ji pěstovali na 37 550 hektarech polí.