Nejenže se tím vyřeší prostory pro krávy i koně, ale je to zároveň důležitý krok k zachování živočišné výroby na statku. Humpolecký statek je jedním z posledních dvou výukových zemědělských zařízení, které na Vysočině zřizuje kraj. Dříve jich bylo šest. Potřeba školních statků klesala s tím, jak rapidně ubýval počet zaměstnanců v zemědělství.

Právě ve snaze zastavit tento trend na Vysočině jako tradičně agrárním regionu prosazoval stavbu nového kravína v Humpolci bývalý krajský radní pro zemědělství Josef Matějek.

„Školní statky prošly devastující obměnou a tato investice je pro vás důležitá právě v tom, abyste mohli zásobovat české zemědělství novou krví," řekl při včerejší veřejné kolaudaci prezident Agrární komory Jan Veleba.

Předseda Senátu Milan Štěch dodal, že k Vysočině patří silný agrární sektor, který by se místo pěstování energetických plodin měl vrátit zpátky k tradičnímu cíli, tedy obživě lidí. Štěch připojil svou zkušenost z Polska, které si podle něj tuto nutnost uvědomuje daleko lépe už proto, že řada jeho obyvatel v 80. letech opravdu zažila hlad.

Na místě nového objektu stál teletník, sklad na slámu a provizorní ustájení koní. S demolicí a úpravou terénu trvalo vybudování kravína s dojírnou a jímkou na kejdu necelý rok a vyšlo na 38 milionů s daní, jak jakožto dodavatel stavby potvrdil jednatel První kamenické stavební a obchodní firmy Pavel Drbal. Celou investici platil kraj a tím podle hejtmana Jiřího Běhounka potvrdil zájem o další fungování školního statku.
Ředitel statku Jan Mácha zmínil řadu výhod nového objektu. „Hlavní posun je v tom, že krávy se místo dosavadního vazného způsobu ustájení budou moci volně pohybovat. Aby se jim tvořilo mléko, potřebují pohodu a tady si budou moci kdykoli odejít na krmení i na ložiště. Pak si i samy dojdou na dojírnu, protože se potřebují mléka zbavit. Je zajímavé, že vznikne i určitá hierarchie. V tom jsou zvířata velmi chytrá," uvedl Mácha.

Cestou z dojírny krávy zase samy projdou desinfekčním roztokem, který má snížit riziko nemocí nohou. Na podrbání tu mají automatická drbadla.

Dojírna není plně automatická proto, aby si tu právě studenti při praxi mohli zkoušet nasazovat dojačku na vemena. „Takový můj sen je, aby si tu žáci v budoucnu mohli zkusit mléko také zpracovat a vyrobit máslo, tvaroh nebo sýr. Je to zajímavý trend a v kraji už několik takových malých zpracoven vzniklo," dodal ředitel humpoleckého statku.

A zároveň pochválil zvlášť žáky, kteří jsou z domova zvyklí pracovat na farmách, a nedělá jim problém se o zvířata starat. Kravín vysoký přes 11 metrů má vzdušnou celoprosvětlenou střechu, ventilátory i trubky s vodou, které mohou mlžením zvýšit vlhkost.

Jak Jan Mácha vysvětluje, kravínu stačí „plátěné" stěny, protože zvířatům zima nevadí – na rozdíl od průvanu a vlhka. Nechybí tu vyhřívané napáječky a automatický přihrnovač a načechrávač krmení, které kráva odhrne. Kapacita ustájení je 205 kusů, což je většina z asi 280 krav na statku. Na zimu sem ale statek chce pustit jen některé, plně se kravín zaplní až na jaře. Krávy opustí starý kravín, který se tím zároveň změní na konírnu – v souladu s faktem, že se ve škole zvýšil počet žáků, kteří se věnují koním.

Celková plocha nového kravína je 60 krát 35 metrů. Nádrže v mléčnici umožňují chladit 6,5 tisíce litrů mléka. Školní statek zajišťuje výuku žáků České zemědělské akademie v Humpolci v oboru agropodnikání se zaměřením na klasické i ekologické zemědělství, potravinářství a také chov koní a jezdectví.

Hospodaří asi na 830 hektarech půdy a má i zázemí pro výuku oboru kynologie. Dále spolupořádá jezdecké závody Zlaté podkovy, které se na kolbišti konají už přes 40 let.