Kliknutím zvětšíteVím o sobě, že jsem schopná jít i za tím nejšílenějším nápadem, takže jsem věřila, že to dokážu. Ale vůbec by mě tenkrát nenapadlo, že to bude mít až takový ohlas.
Takto popisuje Olga Štrejbarová z Jihlavy vznik aktivity Ježíškova vnoučata, která už třetím rokem plní přání tisícům opuštěných starých lidí v domovech pro seniory v celé republice. Hned jak dostala tento nápad, oslovila domovy na Vysočině. Kladná odpověď napoprvé přišla jen z Třebíče. Taky založila na Facebooku skupinu Ježíškova vnoučata a pozvala do ní kamarády, ti pak pozvali svoje kamarády a tak to šlo dál.
„A díky tomu první vyvěšený seznam přání ve skupině zmizel do dvou hodin. Druhý seznam byl pryč za hodinu. Třetí do pěti minut. Přitom u prvního seznamu jsem se bála, že si nikdo žádné přání nezamluví a já budu muset vše koupit sama. Ale věřila jsem v dobrotu lidí. Pak, když jsem viděla všechny ty reakce, už jsem věděla, že to půjde samo,“ začíná své vyprávění Olga Štrejbarová s tím, že lidé se dokonce zajímali, kdy už bude ve skupině další seznam, aby mohli udělat radost tomu svému starouškovi.
Záštitu nad akcí loni převzal Český rozhlas. Postupně se k Ježíškovým vnoučatům přidávali lidé z celého Česka včetně řady známých osobností. Dnes už jsou jich desetitisíce. Zapojily se domovy z celé republiky, letos jich je na sedm stovek. Na seznamech, které stejně jako na začátku doslova mizí před očima, se objevují ta úplně nejobyčejnější přání, jako je nové spodní prádlo, povlečení nebo svetr, až po ta hodně odvážná. Třeba seskok padákem a projížďka na harleji. I ta se daří Ježíškovým vnoučatům splnit. Někdo dárek posílá poštou, jiný za seniorem zajde osobně. A pak se stává, že se vrací. A to je vlastně to nejdůležitější. „Vznikají nové rodiny a přátelství. Z toho mám největší radost. Nejde ani tak o dárek, jako o zájem a společnost. Jak hezky řekl ředitel onšovského domova - samota je ta nejhorší nemoc seniorů,“ vysvětluje Štrejbarová.
Olga během těch tří let, co uplynuly od zrodu Ježíškových vnoučat, zažila spoustu dojemných chvil. Rozplakala ji paní, která ji držela za ruku a vůbec si dárek nerozbalila. Přála si troje kalhotky. „Ale pořád jen opakovala, že jsme první návštěva po pěti letech a nechtěla ruku vůbec pustit. Byla šťastná a já s kamarádkou dojaté. Přišly jsme rozdávat smích, ale neubránily jsme se slzám. Takových okamžiků bylo moc a nikdy na to nezapomenu. Díky tomu znám od začátku moc dobře smysl celé akce,“ vypráví jeden z příběhů Štrejbarová. Velmi silný je i ten se zpěvákem Tomášem Klusem. Přijel za paní Marií do domova s obrovskou kyticí květin. Aby jen pro ni zazpíval a zahrál svoji píseň Marie. Pár dní po jeho návštěvě paní zemřela. Dočkala se…
Naštěstí se najdou i velmi zábavné historky. „Čtyřiadevadesátiletá paní si moc přála seskok padákem a sen se jí splnil. Skočila. Je skvělá. Paní Jarmilka si přála setkat se s papežem Františkem. Podařilo se. Pamatuju si, jak Jarmilka přišla na letiště, rozhlédla se a řekla jen: To je ale veliká čekárna,“ směje se Štrejbarová.
Nikoho asi nepřekvapí, že mladá žena z Jihlavy má v hlavě další nápad. Chtěla by se totiž dostat za těmi opravdu opuštěnými seniory, co sami žijí v domech na vsích nebo v bytech ve městech. „Je to dlouhá cesta. Najít je by nebyl až tak velký problém, jako to, dát jejich adresy veřejně k dispozici šmejdům, co by je přišli okrást. Nejlepší by bylo, aby si lidé všímali svých sousedů. Když vidí, že je někdo poblíž opuštěný, zaťukali a zeptali se, jestli něco nepotřebuje. Nebo donesli bábovku. To je ten nejlepší způsob, ale to už je na každém z nás,“ uzavírá Štrejbarová.
1
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
