Celkem deset nových modelů v infocentru rozdělili energetici do dvou skupin. První jsou interaktivní exponáty s fyzikálními principy a vlastnostmi, na kterých si mohou návštěvníci vyzkoušet vodivost různých materiálů, chování elektrických obvodů, výrobu střídavého proudu, přenos elektrické energie, jiskřivé koule i to, jak náročné je vyrobit energii pro provoz běžných domácích spotřebičů, holicího strojku nebo varné konvice. Hlavním a největším prvkem této části je model energetického mixu, na kterém si návštěvníci budou moci už od prázdnin sami vyzkoušet pokrytí reálné spotřeby elektřiny v České republice za pomocí uhelných, plynových, vodních, jaderných, slunečných i větrných zdrojů.

Druhou skupinu tvoří modely s prezentací přirozené radiace kolem nás. Pomocí měřící sondy se mohou návštěvníci seznámit s mírou záření u přírodních materiálů i běžně používaných předmětů, jako jsou jejich vlastní hodinky nebo mobilní telefon. Unikátním a nejatraktivnějším modelem této skupiny je největší Wilsonova mlžná komora v Evropě, kterou zkonstruovali studenti ČVUT a vyrobila společnost Nuvia v Třebíči. Takové jsou v Evropě už jen další dvě, ve švýcarském vědeckém a výzkumném institutu v CERNu a v barcelonském muzeu CosmoCaixa.

„V CERNu komora vzbudila velký zájem veřejnosti, a proto jsme se rozhodli umožnit tento zážitek i našim návštěvníkům a současně tak podpořit šikovné české studenty,“ sdělil ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský. Špičková mlžná komora zobrazuje běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic, které jsou všude kolem nás. Je vybavena speciálními interaktivními prvky, umožňujícími demonstrovat přítomnost dopadajícího záření částic alfa, beta a protonů v reálném čase.

Mezi exponáty nechybí ani oblíbená mapa s přehledem a informacemi o jaderných elektrárnách na celém světě nebo fotopanel k pořízení vlastní fotografie s výběrem klíčovaného prostředí z elektrárny.

Energetici už nyní připravují pro návštěvníky další překvapení. V průběhu června začnou úpravy, které přinesou vyšší atraktivitu i zvýšení kapacity denní návštěvnosti, která je dnes zcela naplněna už několik měsíců dopředu.

Co je to mlžná komora?

Jde o unikátní zařízení zobrazující neviditelné stopy částic ionizujícího záření. Toto záření pochází z rozpadu radioaktivních materiálů. Částice ionizujícího záření jsou však velmi malé a pohybují se vysokými rychlostmi, takže jsou pouhým okem nepozorovatelné. Mlžná komora je tak jedinečným nástrojem pro výuku, demonstraci a popularizaci částicové a jaderné fyziky.

Princip mlžné komory

Vizualizace stopy elektricky nabitých částic vzniká díky specifickým podmínkám uvnitř mlžné komory. V horní části vnitřního prostoru mlžné komory – ve žlábku – dochází k ohřevu isopropylalkoholu, ten se odpařuje a padá k ochlazované desce, nad kterou se vytváří vrstva sytých par o síle přibližně deseti milimetrů. V této vrstvě letící nabitá částice v dráze letů zanechá bílou stopu, kterou můžeme spatřit pouhým okem. Podle charakteru a vzhledu stop můžeme určit, o jaký druh částice se jednalo.

Nejčastěji viditelné jevy v mlžné komoře

ALFA - částice alfa zanechává v mlžné komoře kratší, ale silnější stopy.
BETA - různorodé, často tenké a klikaté nebo tenké a přímé mlžné stopy patří elektronům. Jak moc se dráha elektronu zahýbá, záleží na jeho energii. Zatímco elektrony s vysokou energií vykazují pohyb přímým směrem, elektrony s nižší energií mění svůj směr. Proud elektronů se označuje jako záření beta minus.
PROTONY - výrazné stopy, které často protínají celou plochu mlžné komory, patří protonům, částicím tvořící jádra atomů. Stopy protonů mohou zanechat stopu přes celou pozorovací plochu, ale také kratší stopu nebo i jen tečku – záleží na úhlu, pod kterým proton do mlžné komory vniká. (zdroj informací o fungování mlžné komory: Jaderná elektrárna Dukovany).